Rozhovor týdne

Se Zdenkem Koubkem, předsedou Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů, jsme hovořili o novele zákona o prodeji státní půdy a dalších aktuálních záležitostech.

Nedávno vláda schválila novelu zákona o prodeji státní půdy. Jak ji hodnotíte? Zákon č. 95/1999 Sb., podmínky převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby, zkráceně zákon o prodeji státní půdy, čekal na svou novelu velmi dlouho. Poslední výraznější úprava proběhla v roce 2003 a od té doby volali zemědělští podnikatelé, ale i Pozemkový fond ČR (PF) po jeho novelizaci. V této době byla novela schválena vládou. Rozhodující projednávání padne na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Hodnotit zákon můžeme až v době, kdy bude definitivně schválen.
Nakonec se v ní ale neobjevily všechny požadavky, které jste jako svaz vznesli v petici. Mohl byste konkretizovat, které požadavky se tam nedostaly a co bude mít za následek, pokud se do novely nepromítnou? Potřebu novelizovat zákon, jak jsem již uvedl, vyjadřovaly obě strany. Protože zemědělci jsou v procesu prodeje půdy aktivnější stranou, tak se nám zdálo, že stát je příliš pasivní. Proto jsme vydali petici k urychlení přijetí novely a stanovili šest základních připomínek, které jsme do ní chtěli promítnout. Z připomínek, které se do novely zákona nedostaly, je to především předkupní právo PF ČR (státu) na pozemky a to i ty, které mají uhrazenou kupní cenu. Tato neústupnost a mohu říct zlomyslnost státu se těžce promítá zvláště v tomto období. Skupina podnikatelů, která splácí státní majetek a splácí státní půdu, má tento majetek pod předkupním a zástavním právem, tudíž jím nelze ručit bankám za úvěry. Přístupnost k bankovním úvěrům je tak nulová. Dalším neřešeným požadavkem, který ve státním návrhu chybí, ale v navrhované verzi byl řešen, je vyloučení skupiny tzv. překupníků, v lepším slova smyslu nezemědělských podnikatelů. V těchto dvou bodech spoléháme na parlament.
Shodujete se i v těchto věcech s dalšími nevládními organizacemi? To je právě zajímavé, že nejen všechny nevládní organizace (a já jsem se zúčastnil všech jednání), ale i ministerstvo zemědělství (MZe) a PF měly na znění novely stejný názor. Rozpor přišel v závěrečném připomínkovém řízení. Ministerstvo pro místní rozvoj, ministerstvo obrany a ministerstvo financí s předloženou dikcí zákona nesouhlasily.
V letošním roce začnou kontroly křížové shody (cross compliance). Jak jsou na ně připraveny podniky vašeho svazu? Na tuto otázku se mi těžce odpovídá, protože Mze vlastně nedodrželo to, co původně slíbilo. To je, že v listopadu 2008 dodá manuál ke kontrolám a podnikatele proškolí. Školení sice proběhla, ale chybí oficiální nařízení vlády a tak MZe nevytvořilo prostor, aby zemědělci dopředu věděli, co mají dělat, na co se mají připravit. A tak jen víme, že kontroly místo v květnu začnou už v březnu.
V současné době je velkým problémem trh s mlékem. Svaz chovatelů českého strakatého skotu se chystá dokonce k protestním akcím. Jak by se podle vás měla celá situace řešit. Situace na trhu mléka je složitá, zvláště pro producenty mléka, a je v hluboké krizi. Náš názor je ten, že musí zasáhnout stát. Národní mléčná kvóta je státem rozepisována na jednotlivé subjekty, stát organizuje nástroje společné zemědělské politiky. Mezi ně patří inovace a modernizace sektoru výroby mléka. Zainvestované podniky jsou nejzranitelnější. V době silně podnákladových cen za mléko a ještě s prodlouženou splatností očekáváme od státu pomoc. Naši producenti upozorňují ministerstvo zemědělství  a ministra na vzniklou situaci od října minulého roku. Pokud nepřijde rychlá pomoc, připojíme se k protestním akcím.