O dorovnání přímých plateb a dalších aktuálních záležitostech jsme hovořili s Jiřím Papežem, předsedou zemědělského výboru Poslanecké sněmovny.
Vláda odsouhlasila přesun části prostředků z rezervních fondů na přímé podpory zemědělcům. Očekáváte při dorovnávání těchto plateb nějaké problémy? Vláda podle slibu, který dala, i na základě doporučení zemědělského výboru takto přesunula část prostředků. Navíc posílila i Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF). To je také důležitý signál pro zemědělce, protože PGRLF v době finančních obtíží může být nástrojem, který jim pomůže překlenout tíživé situace. Zájmem je, aby PGRLF v nových výzvách našel své uplatnění a možná sehrál i důležitější roli než dosud. Tyto přesuny již neschvaluje poslanecká sněmovna. My jsme ale už ve sněmovně podali novelu zákona o Pozemkovém fondu ČR (PF), kterou navrhujeme z jeho rozpočtu přesunout další miliardu korun do kapitoly ministerstva zemědělství (Mze) na plné dorovnání top-up, které slíbil premiér při jednání s nevládními organizacemi. Protože se jedná o peníze, které fakticky budou vypláceny až od prosince letošního roku, je ještě nějaký čas na to, aby zákon prošel celým legislativním procesem.
Kdy by se podle vás mohla obnovit garanční funkce fondu? Byl bych rád, kdyby se to povedlo během letošního roku. Očekávám však, že pokud k tomu dojde, bude to až jeho závěrem.
Jaká je situace s novelou zákona o prodeji státní půdy? Novela zákona je určitě potřebná nejen proto , aby se urychlil prodej státní půdy. Zákon by měl umožnit snazší přístup k půdě stávajícím uživatelům. Je to všechno pro to, že nám v roce 2011 vyprší přechodné období, po které platí omezení pro nabývání státní půdy cizinci, proto bychom do té doby měli maximálně uspokojit zájemce z řad českých podnikatelů.
Určitá neshoda nastala mezi ministerstvem pro místní rozvoj a Mze a ještě se jedná, jaká bude konečná podoba toho zákona. Zákon má definovat státní půdu, která nebude privatizována a kterou si stát ponechá jako rezervu. To je jedna ze sporných věcí. Další jsou přednosti při nabývání zemědělské půdy. Sám jsem přesvědčen o tom, že přednost by měli mít stávající uživatelé, provozující zemědělskou činnost.
Ve sněmovně jsme připraveni projednat novelu zákona tak, aby vešla v účinnost relativně včas.
Mohl byste zmínit další významné zákony týkající se zemědělství, které bude letos sněmovna projednávat? Určitě důležitou věcí je novela zákona o zemědělství, která má v sobě obsažena ustanovení, implementující cross compliance. Ve výboru jsme ji začali projednávat vloni a nyní, po Novém roce, se k ní vrátíme. Pak nás čeká ještě větší novela zákona o PF. Pokud bude přijata, tak PF bude mít více charakter úřadu než fondu. Je to v souladu s tím, jak navrhovaly transformaci PF již předešlé vlády a současná vláda v tom pokračuje s tím že oddálila termín ukončení jeho činnosti do roku 2012. Myslím , že do této doby se ale všechno nestihne. Musí tady vzniknout nějaká organizace, která bude spravovat státní půdu a inkasovat 30.leté splátky. Má představa by byla taková, že by bylo vhodné oprášit prvorepublikový nápad a zřídit Národní pozemkový úřad, jehož jedním pilířem by byla role současných pozemkových úřadů. To znamená, že by se zaměřoval především na pozemkové úpravy a druhým pilířem by byla správa státní půdy, případně vybírání splátek. To by podle mě bylo ideální řešení.
Hrozí nějaké zpoždění ve schvalování zákona o zemědělství? První kontroly v souvislosti s cross compliance se očekávají v polovině května. Žádné zpoždění určitě nehrozí, plánované kontroly cross compliance mohou běžet podle stávajícího zákona o SZIFu. Ten dává dostatek pravomocí ke kontrolám. Já si dokonce myslím, že by stávající znění úplně stačilo a žádná novely by byý nemusela, ale ministerstvo zemědělství je jiného názoru a já jej respektuji. Protože ale ke schvalování dojde až v průběhu příštího roku, můžou se do konečné podoby zákona promítnout i případné zkušenosti z praxe. Ty se ukážou až po spuštění kontrol.
