O problémech vlastnictví pozemků jsme hovořili s Františkem Jandou, předsedou Svazu vlastníků půdy ČR.
Minulý týden se uskutečnila valná hromada Organizace evropských vlastníků pozemků ELO, kde byl za člena této organizace přijat i Svaz vlastníků půdy ČR. Co to pro vaši organizaci znamená? ELO má dlouhou tradici. Členství v této organizaci znamená pro Svaz vlastníků půdy České republiky začlenění do spolupráce se všemi ostatními evropskými organizacemi. Určitě to je posílení naší organizace a posunutí naší dlouholeté práce na evropskou platformu.Vlastnictví půdy je problém ve všech státech, kde vládla nějaká forma diktatury. Proto zkušenosti ostatních států znamenají pro naši organizaci i načerpání nové inspirace pro další činnost.
Jaké hlavní problémy nyní evropská organizace řeší? Evropská organizace vlastníků půdy řeší podobné otázky z problematiky zemědělství jako například COPA, ale navíc řeší i ochranu vlastnických práv, ochranu a diverzifikaci krajiny a zachování kvality půdy. ELO se vyjadřuje rovněž k aktivitám Komise zejména v oblasti zemědělství, lesnictví, vodního hospodářství a ochrany životního prostředí.
Může ELO pomoci s řešením problémů českých vlastníků půdy? Pomoci můžeme zejména v zapojení do evropské diskuze o budoucnosti zemědělství, aktuální je příprava směrnice na ochranu půdy. ELO spojuje jak nové členské státy, tak starou patnáctku a zvýší se tak mezinárodní koordinace a tok informací mezi jednotlivými státy.
Nedávno jste na tiskové konferenci Svazu vlastníků půdy ČR se hovořilo o nevýhodných nájemních smlouvách. Jak se vlastník proti uzavírání podobných smluv může bránit?
Za dnešního stavu mnoho možností k obraně nemá. Nájemní vztahy jsou deformovány současnou legislativou a téměř bezkonkurenčním stavem. Vlastník půdy za těchto podmínek nemá volby. Uživatele půdy jsou si vědomi svého nadřazeného postavení. Proto mohou v nájemních smlouvách, které předkládají vlastníkům, požadovat dlouhodobé smlouvy s opčním právem a nízkými nájmy. To vše bez zajištění úrodnosti půdy a ochranou před škodou. Před zákonem ovšem nese zodpovědnost vlastní půdy. Doporučujeme vlastníkům sebevědomější chování a podporu svých zájmů hledat ve Svazu vlastníků půdy ČR.
Jak by měli vlastníci pozemků postupovat v případě toho, že nájemce "nepospíchá" s vydáním jejich pozemků? Za dnešní úrovně práva a jeho vymahatelnosti nemohou v podstatě dělat nic. Stále ještě platí, že nepřístupné pozemky se nevydávají. Nepřístupných pozemků, bez vyjasněných hranic, je v republice 3,6 milionu hektarů a pozemkové úpravy postupují pomalu. Se znepokojením sleduji, že se šroub utahuje dále. Právní útvary přicházejí s návrhy, které připomínají praktiky padesátých let minulého století. Neposlušný vlastník, požadující vydání svého pozemku, který se například nachází uprostřed uživatelského bloku, má být vyčleněn na okraj, aby nepřekážel velkovýrobním formám hospodaření. Stejně postupovali funkcionáři JZD v období násilné kolektivizace. Zemědělci, který nechtěl včas vstoupit do JZD, vyčlenili pozemky na okraji katastru v nejhorší bonitě. Osobně jsem tehdy toto bezpráví s otcem prožíval. Proti takových právním excesům se budeme bránit.
