S předsedou Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Zdenkem Koubkem jsme hovořili o aktuálních problémech českého zemědělství.
Na semináři svazu, který se nedávno uskutečnil ve Skalském dvoře, se mimo jiné hovořilo o novele zákona o prodeji státní půdy. Podařilo se vám v ní prosadit všechny požadavky? Současná dikce novely zákona 95/1999 Sb. zahrnuje maximum možného, protože při jejím vyjednávání byly přítomny nevládní agrární organizace. Jsou tam zakotveny téměř všechny požadavky, o nichž se zmiňovala naše petice. Neřeší se v ní zatím jen dvě věci, a to hranice 500 hektarů pro využití přednostního práva na nákup a předkupní právo státu. To se však nedalo argumentačně vyjednat, to je parketa pro politiky. Problémem ale je, že proti návrhu novely se postavila některá ministerstva s názorem, který jde proti zájmům zemědělců. Teď záleží na ministrovi zemědělství Petru Gandalovičovi, který slíbil, že materiál projedná ve vládě. Máme obavy z toho, aby to nebyl obchod – něco za něco, protože pak by to změnilo význam novely.
Stále se skloňuje pojem cross-compliance. Jak vypadá příprava na tento systém z pohledu vašeho svazu? Tento kontrolní systém má platit od května příštího roku. Je listopad a my nevíme, na čem vlastně jsme. Neznáme ještě ani kontrolní body, jsme nervózní a napjatí, jaké budou. Obáváme se jednak jejich náročnosti a také máme strach z byrokratického pohledu při jejich šetření. Jakékoliv zaváhání znamená totiž snížení procentického plnění plateb ze strany státu.
Budou potřeba další investice?
Je dost dobře možné, že tento systém s sebou přinese potřebu investičních nákladů, které nebudeme schopni vytvořit. Chceme o tom vážně jednat, ale zatím jsme se systémem cross-compliance nebyli seznámeni.
Diskutovaným problémem je také daň z nemovitosti. Podle příslušného předpisu by mohly obce zvýšit daň z pozemků v rozmezí koeficientu 0 až pět. Máte již signály o tom, o kolik by tuto daň chtěly zvýšit? Obce to měly ze zákona rozhodnout v létě a vím, že se přikláněly až ke koeficientu dvě. Pokud třeba soused měl koeficient 1,4, tak se většinou rozhodly také pro 1,4, jestliže měl dvě, tak určily také dvě. Takže pokud by se zákon o dani z nemovitosti nenovelizoval, samozřejmě by to znamenalo velké zdražení hospodaření na půdě.
Státní zemědělský intervenční fond začal s intervenčními nákupy obilovin. Počítáte s tím, že jich zemědělci využijí? To se dá těžko říct. Ale překvapilo mě, že fond v prvních dnech nezaznamenal žádnou nabídku. Věřím však, že se nabídky najdou, protože se nedá čekat na cenu dlouhodobým skladováním. Obilí se musí vyvézt ze země.
Situace v oblasti cen mléka a obilovin není růžová. Mírné oživení se ale projevilo v cenách prasat. Pomohlo trochu tomuto odvětví? Oživení bylo asi dvouměsíční a v současné době ceny v odvětví chovu prasat zaznamenaly opět pokles. Dokonce počátkem listopadu se projevilo i snížení cen u hovězího masa na trzích v Rakousku a v Německu o 0,30 euro. Takže výraznější oživení nenastalo.
Je šance, že se vůbec v dohledné době projeví?
Myslím si, že ano. Vývoj má svoje periody, ale Evropská unie také musí hledat trhy a pomoci s odbytem, konkrétně s tím, jak dostat obilí z unie ven. Jestliže je tady 55 milionů tun navíc, tak se to musí vyvézt.
Nedojde také k většímu zájmu o využívání obilí na produkci biolihu?
To jsou taková řešení, která vybočují z normálního uvažování. Nevím, jestli využívání obilí na výrobu biolihu bude ten správný směr.
