20.10.2008 | 10:10
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Rozhovor týdne

Hovořili jsme s předsedou Asociace soukromého zemědělství ČR Stanislavem Němcem o jednání o dorovnání přímých plateb.

Co podle vás přispělo k úspěchu jednání o dorovnání přímých plateb? O dorovnání plateb jsme jednali během září a října při různých příležitostech mnohokrát jak s ministrem zemědělství Petrem Gandalovičem, ministrem financí Kalouskem tak premiérem. Mirkem Topolánkem. Vysvětlovali jsme všechny věcné argumenty pro dorovnání plateb top-up. Neformálně to bylo například na dožínkách Asociace soukromého zemědělství ČR a formálně pak na schůzce v úterý 7. října. Musím říci, že zejména pan premiér naše argumenty velmi vnímal a nakonec je shledal oprávněnými a racionálními. Z naší iniciativy se pak v pátek 10. října uskutečnilo i další jednání s premiérem, ministrem Gandalovičem, prvním náměstkem ministra financí Eduardem Janotou a dalšími nevládními zemědělskými organizacemi. Mezitím jsme se snažili ve spolupráci s odborníky ministerstva zemědělství prověřit možné zdroje dorovnání uvnitř resortu. Kromě miliardy z Pozemkového fondu ČR, dohodnuté již na našem úterním jednání s premiérem, tak bylo možno použít další prostředky z rezerv MZe v objemu minimálně další miliardy. Jedná se o peníze ušetřené jednak v důsledku kurzu koruny a také z prostředků na intervenční nákupy, které v loňském roce nebylo třeba provádět. A k tomu, co ovlivnilo úspěch jednání – myslím, že to byly v prvé řadě konstruktivní a věcné argumenty, určitě k tomu podle nás nepřispěly nějaké militantní postoje. Je třeba si přiznat, že i v té nejhorší variantě, bez jakéhokoli navýšení prostředků na top-up, by se jednalo o „nedorovnání“ o asi 600 korun na hektar. Na druhé straně jednacího stolu nesedí hlupáci, aby jim nebylo jasné, že kvůli takovéto částce nepadá zemědělství..Používání takovýchto argumentů je pak jednoznačně kontraproduktivní.
Spokojili byste se i s nižší částkou, než kolik slíbil premiér? Tady nejde o to, jestli bychom se spokojili nebo ne. Podle nás není možné stavět ultimativní požadavky, i když jde o věci, které jsou slíbené ve vládním prohlášení. Při jejich prosazování je nutné brát v potaz i současnou ekonomickou situaci a z toho vyplývající reálné možnosti. Jsme nejenom zemědělci, ale také občané a daňoví poplatníci a máme tudíž také určitou zodpovědnost. Možná to zní jako klišé, ale důsledky nezodpovědného hospodaření dnes můžeme vidět v celém světě.
Pokud by k dohodě nedošlo, měly by nižší platby top-up výrazné dopady do konkurenceschopnosti českých zemědělců? Určitě by to bylo nepříjemné, dopadlo by to na každého z nás. Ale nelze si nalhávat, že by někdo kvůli tomu skončil se zemědělstvím. Stejně tak argumenty o vyšších nákladech na pracovní sílu či pachty ve většině zemí EU jsou prostě také pravdivé a není možné před nimi zavírat oči.To nám nepomůže ani v podnikání, ani to nezlepší naši pozici při jednáních.
Povedlo se vám dojednat i návrh novely zákona o dani z nemovitosti, která vrátí daňovou zátěž u zemědělských pozemků na původní úroveň. Má šanci se tato změna prosadit v parlamentu? Premiér i ministr zemědělství slíbili, že tuto změnu připraví a předloží. Ve stávající právní úpravě došlo totiž k chybě, která by ve svém důsledku měla daleko větší dopad na zemědělce než snížení plateb top-up. Obce by si mohly od nového roku v rozmezí 0 až pět set procent stanovovat koeficient daně ze zemědělských pozemků. Tak by se daň mohla vyšplhat také na 5.000 Kč za hektar. Navíc by byla každém katastru jiná, což by vytvářelo i nerovné podnikatelské prostředí.
Postihne zavedení cross compliance nějak výrazně soukromé zemědělce? Bude vyžadovat další investice? Postihne to všechny zemědělce. Někoho však více, jiného méně. Co se týká investic, záleží na stávají technologické úrovni, na jaké se každý nachází. Hlavně bude ale záležet na nastavení samotného systému. Do konce roku zbývají asi dva měsíce a ještě nejsou stanoveny všechny podmínky, což považuji za chybu.
Co očekáváte od health check?
Evropská unie by měla v první řadě otevřeně a nezaujatě zhodnotit současný stav společné zemědělské politiky a její důsledky, což ostatně bylo hlavním smyslem health check, a na tomto základě dohodnout, kam chce směřovat zemědělský sektor po roce 2013. A to zatím nikdo neví a já si netroufnu to odhadovat.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down