15.08.2004 | 10:08
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Rozhovor týdne

s Vladimírem Kupcem, ředitelem Státní rostlinolékařské správy o dovozech brambor z Polska

Z Polska se k nám dovezly brambory, v současné době podezřelé z napadení karanténní bakteriální kroužkovitostí. Kontrola tedy funguje. Jak se zajišťuje?

Státní rostlinolékařská správa (SRS) provedla celkem 337 namátkových kontrol brambor v tržní síti. Z toho bylo 43 zásilek z Polska. Řada z nich neměla doklad, že prošla zdravotní kontrolou polské služby. Z 19 fyzicky zastižených zásilek byly odebrány vzorky na zjištění přítomnosti bakteriální kroužkovitosti. Z nich byly čtyři podezřelé, šlo právě o ty, které neměly polské osvědčení. U jednoho vzorku je zatím výskyt potvrzený, na výsledky dalších tří čekáme. Předtím, než se obrátíme na polskou stranu s návrhy opatření, musíme podniknout administrativní kroky, abychom obstáli při jejich případných námitkách.

Můžeme se proti takovým zásilkám bránit?

Přišli jsme o pohraniční kontroly, ale směrnice Evropské unie umožňuje členským zemím provádět namátkové kontroly ve vnitrozemí. Jakmile zjistíme problém, můžeme se zaměřit na určitý výsek příslušné komodity a jeho situaci sledovat cíleným průzkumem. Pokud ten zjistí, že tam hrozí riziko, které vyhodnotíme jako nepřiměřené, nebo takové, proti kterému bychom měli přijmout opatření, pak už situace vstupuje do oblasti, se kterou nemáme zatím moc zkušeností. Víme o dvou případech, kdy došlo ze strany členských zemí k výraznému omezení pohybu komodity. V prvním případě to byl výskyt hnědé hniloby v Nizozemsku v roce 1995 a v druhém případě to byl výskyt háďátka borovicového v Portugalsku.

Lze tedy například zakázat dovoz brambor z Polska?

Pro zákaz nebo výrazné omezení vnitřního trhu bychom museli mít velmi dobré argumenty. Pokud bychom již například trvali na tom, že brambory musejí být někde uskladněny do doby, než dokončíme testy, znamenalo by to výrazné znevýhodnění takových dovozů oproti jiným. Museli bychom o takových krocích s příslušným vysvětlením informovat Evropskou komisi, která by naše rozhodnutí buď schválila, nebo zamítla. Kdyby nereagovala dostatečně pružně, mohli bychom opatření přijmout samostatně, komise by se jím pak zabývala dodatečně a mohla by ho potvrdit, zrušit nebo i zpřísnit. Musíme stanovit taková opatření, která nebudou znevýhodňovat poctivé dovozce a umožní SRS účinně zasahovat a finančně postihovat ty, kteří opatření poruší.

Snažila se polská strana problém řešit?

Jejich opatření měla dvě fáze. Nejprve svým obchodníkům nařídili oznámit vývoz do dalších členských zemí rostlinolékařské službě v příslušném vojvodství. Ta odebere a otestuje vzorky a vystaví speciální doklad, kde potvrdí, že zásilka je v pořádku. Certifikát jde spolu se zásilkou a polská strana e-mailem současně informuje ústředí příslušné země, kam oznámí především vývozce, dovozce a množství brambor. U takové legální zásilky je riziko minimální a souvisí jen s tím, že test neodhalí nízkou hladinu infekce, což platí obecně. Jak ale potvrdil i náš monitoring, přichází k nám zřejmě větší množství zásilek mimo tento režim. Nejsou tedy testovány a chybí jim i další doklady, například registrační číslo pěstitele nebo distribučního centra, takže lze jen obtížně hledat původ zboží. Je to vlastně černý obchod, který neumožňuje dohledat v případě pozitivních testů zdroj škodlivého organismu.
Tento režim fungoval asi do konce června, pak ho polská strana zpřísnila, zřejmě na základě avizovaných problémů. Nově spolupracuje s pohraniční policií, která se pohybuje v bývalém celním pásmu kolem hranic. Má pravomoc zastavovat kamiony, nákladní auta či dodávky a kontrolovat, jestli zboží splňuje příslušné podmínky. Pokud zjistí problém, polská strana nám oznámí české odběratele, kteří využívají tento černý obchod. My u nich následně provádíme cílené kontroly s možností zasáhnout v případě, že poruší naše předpisy. Tak jsme nedávno získali informaci o jedné takové firmě a okamžitě jsme tam uskutečnili kontrolu.

Jaký je postup v takovém případě?

Musíme si nejprve uvědomit, že v tomto období jde o konzumní brambory, kde vzhledem k pohybu a využití je hrozba rozšíření bakteriální kroužkovitosti minimální. Tomu také odpovídají i menší nároky na obchodníky z hlediska registrace a hlášení zásilek stanovené příslušnými směrnicemi EK, a tedy i rostlinolékařským zákonem. SRS připravuje v souladu se zákonem č. 326/2004 Sb. návrh opatření, který předloží Evropské komisi a členským zemím. V první etapě chceme prosadit kroky akceptovatelné EK i Polskem, které by nám v souladu s opatřením polské fytoslužby umožnilo kontrolu polských konzumních brambor včetně postihů za obchod s nelegálními zásilkami. Sadbové brambory podléhají daleko přísnějším ustanovením jak ve směrnicích, tak i v rostlinolékařském zákoně.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down