s Ivanem Branžovským z odboru rostlinné výroby MZe ČR
Jakou roli hraje MZe při povolování geneticky modifikovaných plodin?
Role ministerstva je určena zákonem č. 153/2000 Sb., o uvádění geneticky modifikovaných organismů do oběhu a do prostředí. Na základě žádosti ministerstva životního prostředí MZe podává stanovisko. V zákoně ale není určeno, do jaké míry je ho MŽP povinno akceptovat.
Co stanovisko obsahuje?
V zákoně to blíže charakterizováno není, pouze uvádí, že dáváme podklady pro metodiku hodnocení vlivu na prostředí a na zemědělství. Samozřejmě, GMO jsou velmi významné pro sektor zemědělství, protože jde o nové technologie. Kdyby Česká republika zůstala úplně mimo tento proud, především v rámci Evropské unie, mohl by to být pro naše zemědělce handicap: To pochopitelně nechceme připustit. Snažíme se zhodnotit rizika a přínosy na základě českých zkušeností, s přihlédnutím ke znalostem světovým a v jejich smyslu se vyjádřit. Samozřejmě přihlížíme také k rozhodnutím, která již byla v Evropě vydána.
Bude se u nás zavádět limit pro značení produktů s obsahem GMO?
Pro výsledný produkt je v Evropské unii nově stanovena hranice 0,9 procenta. V České republice zatím limit neplatí, měl by se zapracovat buď do novely zákona č. 153 nebo do vyhlášek. Limity pro osiva budou přísnější, mezi 0,2 až 0,7 procenta, aby ve výsledném produktu náhodou nedošlo k překročení 0,9 procentní hladiny obsahu GMO. Hladina se u osiv liší podle toho, zda jde o rostlinu samosprašnou nebo cizosparašnou.
Jak se s limity vyrovná ekologické zemědělství?
Tady je určitý problém, protože český zákon o ekologickém zemědělství uvádí nulovou hladinu. Fakt je ten, že evropská legislativa nulovou hladinu nevyžaduje. Ekologičtí zemědělci se tomu u nás brání, podle mého názoru by bylo vhodnější limit akceptovat. Samozřejmě záleží na tom, jak k problému přistoupí EU. Obsah 0,9 procenta je dostatečně nízký, aby se mohlo říci, že produkt defakto neztrácí charakter ekologického. Při předpokládaném použití GM plodin v budoucnu v řádu desítek procent se nedá na nulovou hladinu spolehnout.
Řeší již ministerstvo otázku koexistence?
To je úkol číslo jedna, protože ministerstvo zemědělství musí zabezpečit existenci všech tří systémů. Tedy jak nejmodernějších technologií, které umožňují efektivnější zemědělství než je stávající, tak běžné i ekologické produkce. Přitom ekologická produkce je významným směrem i pro budoucnost.
Kdy budou pravidla pro koexistenci hotová?
Zatím jsme se dohodli, že se členové komise na ministerstvu zemědělství vyjádří do pátého prosince. Z jejich připomínek bude zpracován materiál, který dostanou všechny zainteresované odbory na ministerstvu i dotčené instituce k oficiálnímu vyjádření. Po přibližně měsíční lhůtě zapracujeme připomínky. Koncem března bude tedy zřejmě k dispozici finální text, který musí proběhnout schvalováním na MZe.
Existují nějaké sporné body?
Zatím žádné nevynikly. První materiál byl postaven tak, aby zahrnoval všechny možnosti. Samozřejmě musíme respektovat izolační vzdálenosti, kde bude předmětem diskuse stanovení hranice 200, 500 či 700 metrů – například u kukuřice. Nemyslím si, že by se objevily nepřekonatelné problémy, protože charakter produkčních jednotek v České republice umožňuje, aby se izolačních vzdáleností dosáhlo snáze, než v zemích EU.
