Rozhovor týdne

s Ladislavem Skopalem (ČSSD), předsedou zemědělského výboru Poslanecké sněmovny

Spolu s kolegy za ČSSD a KSČM předkládáte samostatný zákon o nájmu zemědělské půdy. Jdete dál než resortní ministerstvo, které chce sedmileté pachtovné zakotvit do občanského zákoníku. Co vše by měl ošetřit speciální zákon?
Nejde jen o dobu nájmu, která by se měla prodloužit na sedm let, v tom se s ministerstvem shodujeme. Očekávám, že předkládaná úprava projde širokou diskusí a lhůta se může změnit. My navrhujeme, aby vlastník byl povinen prodloužit pacht za stejných podmínek na dalších sedm let, pokud o to nájemce požádá a předtím řádně plnil své povinnosti vyplývající z nájmu. V novém zákonu chceme také řešit situace při výpovědi smlouvy. Jistěže vlastník pozemku, pokud bude chtít začít sám hospodařit, by měl tu možnost mít. Naší snahou je ale zamezit spekulacím. Chce-li zemědělec dobře hospodařit, musí půdu prohnojit a když si ji připraví, dá mu najednou majitel výpověď – to by bylo nefér a tomu chceme zabránit. Nevymýšlíme si nic nového, podobnou ochranu mají ve Francii, z jejíhož modelu jsme vycházeli, ale i v jiných zemích Evropské unie.
Tam jsou ale vztahy k půdě více usazené, u nás se předpokládá, že by v tomto směru měla ještě pokračovat restrukturalizace…
Jenže tady spousta lidí chápe restrukturalizaci jako zlikvidování družstev a velkých celků. A představuje si deseti či čtyřicetihektarové farmy. Když se podíváme do Evropy, a to nemluvím o Americe, menší zemědělci tam končí. Restrukturalizace neznamená farmářské hospodaření v malých celcích, ale že nejasné majetkové vztahy převedeme do jasných. A může to být družstvo, akciová společnost či s. r. o.
Ve sněmovně tedy budete po prázdninách jednat o dvou úpravách pachtu. Jaké šance má poslanecký návrh?
Vláda ho nedoporučila, protože má vlastní. Ten je však méně progresivní než náš, ochranu zemědělců v podstatě nezahrnuje. Zapracovává pouze oněch sedm let pachtu, ale jiné paragrafy občanského zákoníku umožňují vypovězení smlouvy do roka. Předpokládám, že oběma úpravami se budeme ve sněmovně zabývat současně.
Veřejnost netrpělivě sleduje vývoj novely zákona o prodeji státní půdy. Kdy se jí dočká?
Senát sněmovně vrátil předlohu s úpravami. Poslanci novelu koncem července znovu odhlasovali ve svém znění a prezident by se k ní měl vyjádřit do třiceti dnů. Hlavní spor byl mezi zákonodárci o restituční tečku, kterou Senát vypustil. Kolegové z ODS, kteří takové vyřešení restitucí nejvíce kritizovali, však neumožnili přijmout senátní verzi. My jsme pro ni hlasovali, Unie svobody byla rozdělená. Protože sociální demokraté chtěli, aby novela zákona každopádně byla, podpořili ji při druhém hlasování o parlamentním znění spolu s KSČM. Obávám se ale, že prezident zákon vrátí. Sněmovna pak opět přijme svou verzi, vše se ovšem opozdí. Odhaduji, že novela pak může vyjít ve Sbírce zákonů v říjnu či listopadu.
Znovu se chcete pokusit novelou „dvaačtyřicítky“ řešit nevypořádané majetkové podíly v družstvech. Jakým způsobem?
Vím, že zemědělská veřejnost je v této otázce rozdělená. Těm, kteří se vyrovnávali, se nelíbí, že by se během hry měla měnit pravidla. Druzí to vítají, protože na vyplácení podílů nemají peníze. Navrhuji, aby se vypořádání uskutečňovalo výhradně v naturální podobě, protože lidé do družstev také dávali hmotný majetek. Přesně by se měl stanovit konečný termín, do kterého mohou oprávněné osoby svůj nárok uplatnit – do 30. dubna příštího roku. Pak by měla začít běžet tříletá promlčecí doba vypořádání majetkových podílů. U oprávněných osob, které jsou členy družstva, by se tato lhůta otevřela po ukončení členství. Družstvům by mělo pomoci, že podle návrhu si budou moci výši majetkových podílů dávat do základu daně, zatímco dnes je platí ze zisku. Těm, kteří v letech 1993 až 2003 vypořádávali podíly v peněžní a nepeněžní formě, by si rovněž mohli dát v dalších letech 50 procent z této částky do daňového základu. Věřím, že toto řešení by mohlo věc urychlit, ale nebude to do tří let. Pokud vytvoříme zemědělství takový prostor, aby vytvářelo zisk, bude možné podíly vypořádat do sedmi let.
Mluvíte o prostoru pro ekonomické fungování, budete tedy trvat na 55procentních přímých platbách?
Naši zemědělci jsou schopni díky větším celkům a levnější pracovní síle a půdě konkurovat Rakušanům a Němcům při úrovni plateb 55 a třeba i 40 procent. Když ale Poláci, Slováci a Maďaři budou mít 55 procent, pak je musíme mít také. Věřím, že vláda splní své prohlášení a nezapříčiní, aby se ekonomická situace v zemědělství zhoršila. I když horší, než je v současné době, už být nemůže.