05.03.2014 | 09:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Rozhovor týdne

S Ladislavem Havlem, rektorem Mendelovy univerzity v Brně, jsme hovořili o jeho záměrech v
nové funkci.

Letos jste se stal novým rektorem této brněnské univerzity. Na co se zaměříte? 

Jsme škola, která má tradici. Mendelova univerzita v Brně je nejstarším vysokým zemědělským a lesnickým učením v českých zemích. Byla zřízena v roce 1919 jako Vysoká škola zemědělská v Brně a pod tímto názvem existovala až do roku 1994. Jejím vznikem bylo dovršeno dlouhodobé úsilí o zřízení vysokého zemědělského učení na Moravě, která patří odedávna k zemím s nejvyspělejším zemědělstvím ve střední Evropě. Za dobu svého trvání prošla řadou organizačních i obsahových změn a připravila pro uplatnění v různých sférách národního hospodářství a oblastech hospodářské praxe desítky tisíc odborníků.

Ohlížení za tradicí však nestačí, musíme jít i dopředu a inovovat výuku podle stávajících potřeb. To znamená udržovat klasické obory, po kterých začíná být opět poptávka praxe. Chybí však lidé, kteří by se jimi chtěli zabývat. Je to dlouhodobý problém. Jak zaznělo na nedávném zemědělském marketingovém fóru v Brně, zemědělství se u nás dostalo na okraj zájmu. Chtěl bych ale připomenout, že pokud by nastala potravinová krize, dovoz potravin do České republiky se zarazí. Takže i s tím musíme počítat a tuto oblast zlepšovat. Problémem ovšem jsou i směrná čísla, která neustále klesají. To se nám projevuje i na financování. Pro současné funkční období bude proto prvořadé zajistit všechny záležitosti, které k univerzitě patří, především zdroj financí, abychom mohli zkvalitňování školství realizovat.

Jak tedy  hodnotíte spolupráci s praxí?

Co se týká spolupráce s praxí, není to jednoduchá záležitost, protože zemědělská praxe není ekonomicky příliš silná. V západních zemích slyšíme o tom, že podnikatelé vkládají peníze do školství, což u nás moc nefunguje. První vlaštovky sice tady jsou, jde o inovační centra v Brně, takže v Jihomoravském kraji se začíná blýskat na lepší časy. Záleží však na ekonomické síle zemědělského sektoru.  

Na druhou stranu absolventi zemědělských oborů na univerzitách v mnoha případech nejdou přímo do zemědělské praxe?

Ano. Dnes jsou atraktivnější obory než zrovna zemědělství. Když si vezmeme, že dříve vycházelo sto zootechniků a sto fytotechniků ročně. O zootechnický obor je sice stále určitý zájem, ale o fytotechniku již ne. To je tragedie. V současnosti nám vychází deset patnáct studentů za rok. Přitom stávající generace, která pracuje v pozici zootechniků nebo agronomů, stárne, takže nám jednoduše řečeno docházejí lidi. Vždy říkám: Co se nenaučíš ve škole, nikdy se vlastně nenaučíš. Škola je základ. Na Mendelově univerzitě na tom přitom nejsme špatně. Máme tady jak klasické, tak i biotechnologické obory. Existuje tu pět fakult, a to agronomická, lesnická a dřevařská, provozně ekonomická, zahradnická a Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií. Já jsem se zaměřil na klasiku.

Kde byste viděl možnosti lepší spolupráce podniků s praxí?

Motivací pro firmy jsou podle mě inovace, protože vynaložené peníze se jim většinou vrátí v modernějších technologiích. Nemůžeme totiž hospodařit tak, jak se hospodařilo před 50 lety, ani  jako před deseti lety. Musíme jít neustále dopředu.

V oblasti spolupráce nemusí jít o velké projekty, stačí malé, ale i ty by leckdy mohly napomoci řešit problematiku zemědělství a pomoci školství. Pro představitele podniků je důležité vidět, že tato spolupráce vede ke konkrétním výsledkům. Třeba student zpracuje diplomovou práci a ona má přímo dopad na provoz daného podniku, není to práce pro práci.*

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down