S Janem Havlíčkem, náměstkem sekce správních činností Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) jsme hovořili o jeho působení v Antibyrokratické komisi ministerstva zemědělství.
Zastupujete již více než rok SZIF v Antibyrokratické komisi ministerstva zemědělství (ABK), jež si klade za cíl snížit byrokracii v rezortu zemědělství a ulehčit tak styk farmářů s úřady. Jak toto své působení v této komisi hodnotíte? Skutečně je tomu již přibližně rok a půl, co zastupuji Státní zemědělský intervenční fond v antibyrokratické komisi. Za tu dobu se podařilo věcně prodiskutovat a vyřešit s jednotlivými zástupci zemědělských nevládních organizací v antibyrokratické komisi desítky problémů či případů, které zbytečně ztěžovali zemědělcům život, nebo kdy žadatele „semlelo“ mnohdy šablonovité řešení. Osobně uvedené období proto hodnotím velmi pozitivně, aniž bych tím ale říkal, že se podařilo vyřešit úplně všechny podněty. Antibyrokratická komise podle mého názoru vytváří zdravý tlak nejen na fond, ale i celý rezort.
Jaké typy případů ve vztahu k SZIF v ABK převládají? Největší skupinu případů jednoznačně představují podněty jednotlivých zemědělců, které se týkají postupu Státního zemědělského intervenčního fondu v individuálních případech. Řada těchto případů má přesah do přezkumné komise ministerstva zemědělství pro projektová opatření, kde jsou následně řešeny. Jiné případy lze řešit přímo v rámci postupu fondu korektní interpretací příslušného pravidla. A některé případy míří i na systémové nastavení pravidel či postupů SZIF.
Zaznamenali jste nějaké změny na základě jednání ABK i ve vašem fondu? I díky tomu jsme samozřejmě zaznamenali celou řadu změn, připomenu tedy jen ty nejvýznamnější. Platforma antibyrokratické komise přispěla k dnes již známému zjednodušení administrace projektových opatření Programu rozvoje venkova, kdy žadatelé spolu se žádostí o dotaci nepředkládají přílohy. Ty jsou předkládány až žadateli, kteří jsou na seznamu projektů doporučených k financování, dále Státní zemědělský intervenční fond zjednodušil způsob předkládání měsíčních hlášení o prodeji mléka producenty a začal zveřejňovat harmonogram administrace všech opatření, který zahrnuje i termín pro vydání rozhodnutí o dotace a následnou výplatu u žadatelů, kteří nepodají odvolání.
Kam by podle vás měly směřovat další kroky antibyrokratické komise? Antibyrokratická komise by určitě vedle své dosavadní činnosti měla posuzovat i nastavení podmínek nové společné zemědělské politiky. Předpoklady pro tuto činnost jsou vytvořeny, neboť antibyrokratická komise je již účastníkem připomínkových řízení a může své návrhy předkládat i do porady ministra.
Není však žádným tajemstvím, že to bude dost těžký úkol, neboť pracovní návrhy základních nařízení Rady Evropské unie a Parlamentu Evropské unie obsahují již samy o sobě hodně byrokratických prvků. Nepodaří-li se úspěšně ovlivnit legislativu, jde především o to, abychom si na národní úrovni nekomplikovali život více než je nutné. A to jednoznačně reálné je.