Rozhovor týdne

S Jaroslavem Šubrtem, členem Národní hodnotitelské a výběrové komise soutěže Manažer roku a zástupcem Zemědělského svazu ČR
jsme mimo jiné hovořili o problémech v manažerské pozici.

Mohl byste přiblížit předpoklad úspěchu v pozici manažera? Špičkový manažer je schopen účelněji a pružněji reagovat na změny ve vnějším prostředí. Výsledky soutěže ukazují, že se objevuje v zemědělství širší škála osobností, které se mohou pochlubit úspěchy ve vedení podniků, v manažerské práci, které jsou podloženy charakterovými vlastnostmi, osobitými přístupy k vedení lidí související s vysokou sociální inteligencí. Vycházíme-li z minulých ročníků, například za posledních deset let, jsou stále určité rezervy v emoční inteligenci, která se dá v čase kultivovat. Dnes se ukazuje, že je mnohdy i důležitější než rozumová inteligence. Bez této schopnosti nelze získat důvěru druhých lidí, bez které s druhými lidmi prakticky nelze, například v inovativních firmách, efektivně spolupracovat a eliminovat „jedovaté pracovníky“, kteří v lepším případě komplikují práci, v horším ničí pracovní morálku – každopádně snižují produktivitu organizace.
Co považují manažeři v zemědělství za největší aktuální problém?
Manažeři považují za největší aktuální problém země stav společenské morálky, zejména pak u politiků, jejich morální přešlapy, případně brzdění ozdravného procesu, protože oni nastavují pravidla ve společnosti, ať už zákonodárným procesem či svým vlastním příkladem. V tomto smyslu cituji Václava Blažka, předsedu ZD Rosice u Chrásti: „ …řada dnešních politiků představuje to nejhorší z hlediska morální úrovně, dochází masivně k poškozování společenského klimatu, kdy žijeme v zemi kdy není nic hanba. Důvodem k optimismu může být jedině infuze studu a implantování svědomí...“. Jaroslav Hána, ředitel společnosti Meclovská zemědělská k tomu dodal: „Pesimismem mě naplňuje ´moudrost´ našich politiků a dále to, že stát dovede stíhat a trestat jen drobné přestupky a je zcela (snad záměrně) neschopný stíhat základní delikty. Přitom ti, co se systematicky obohacují na úkor ostatních, běhají stále na svobodě, to je naprosto demoralizující pro celou společnost“.
Jaký impuls byste tedy mohl vyzdvihnout z letošního ročníku? Silný apel, který se letošním 19. ročníkem soutěže nesl, je právě negativní klima ve společnosti. Mladý manažer (do 35 let) Lumír Juroš na otázku, co ho naplňuje optimismem, odpověděl: To, že dojde brzy k ozdravění společnosti, a to mimo jiné výměnou současné politické garnitury, která svým konáním generuje patologické jevy ve společnosti. Nemůžeme se pak divit, že asi třetina populace je zasažena těmito negativními jevy a společnost se pak nemůže zdravě vyvíjet.
Nedávno jste otevřel diskusi týkající se „jedovatých“ manažerů v zemědělství, kteří dovedou ničit pracovní morálku a snižují produktivitu organizace, a otázku jejich eliminace… Eliminovat „jedovaté pracovníky“ lze tak, že budeme eliminovat základní percepční chyby, kam například patří haló efekt (jde o sklon nechat se unést jedním nápadným rysem - třeba znalostí angličtiny), efekt prvního dojmu, který ovlivňuje další posuzování určitého člověka, což je nezbytné vždy korigovat, a to oběma směry, nahoru i dolů. Vedoucí pracovník s nízkou emoční inteligencí však toho není schopen. Nejčetnější skupinou „jedovatých“ manažerů tvoří vedoucí podléhající narcismu. Kolem sebe jich máme dostatek v řadách politiků. K jejich rysům patří potřeba soustřeďovat pozornost na sebe a zabývat se především sám sebou, sklon podceňovat své okolí, chovat se k němu arogantně a bez skrupulí je využívat. Zvláště destruktivním typem těchto manažerů jsou osoby se stálým pocitem ohrožení, neschopné důvěřovat ostatním. Tento problém vzniká zejména tam, kde tito pracovníci bývají omylem zaměňováni za schopné osoby se zdravým sebevědomím. Z neformální diskuze jasně vyplynulo, že se od nich odlišuje nejen nezájmem o ostatní, sklonem dosahovat úspěchu za každou cenu či neschopností realistického úsudku v situaci, kdy narážejí na problémy, ale i absencí jakýchkoli hodnot, projevující se častými změnami jejich názorů. Touha lidí s těmito rysy po úspěchu vede často k tomu, že rychle postupují, časem však způsobí organizaci značné škody. Nejlepší obranou je rozpoznat jejich varovné rysy před jejich přijetím či povýšením.