Rozhovor týdne

S Josefem Matějkem, radním kraje Vysočina pro oblast zemědělství, lesního a vodního hospodářství jsme hovořili mimo jiné o soutěži Regionální potravina.

V poslední době se vyhodnocuje soutěž regionální potravina. Jak se ocenění producenti dále uplatňují? Drobní výrobci mají sice kvalitní produkty, ale nemají už prostředky na to, aby si zřídili obchod nebo se někde sami více prezentovali. Navíc malý producent není schopný zásobovat prodejnu stále stejným množstvím výrobků. Proto jejich cesta povede přes speciality, inovace a tito lidé si budou muset na trhu najít svoji parketu.
Šance by byla, aby ve spolupráci s městy se podařilo vytvořit krytá tržiště, aby tito producenti měli možnost své výrobky nabízet pravidelněji. Určitou formu propagace přitom zajišťuje právě tato soutěž.
Šancí jsou i farmářské trhy, které se již poměrně rozmohly? Ano, ale nelíbí se mi, že tam prodávají různí spekulanti, kteří koupí třeba španělská rajčata a pak je vydávají za rajčata z babiččiny zahrádky a podobně.
Jaké jsou priority kraje v oblasti zemědělství? Kraj Vysočina je intenzivní zemědělská oblast. Významná část práceschopného obyvatelstva, asi 20 procent, v tomto kraji jsou zemědělci a pracující v navazujícím odvětví.
Velkou prioritu dáváme vodě. Chceme, aby se nám podařilo, aby hospodaření s vodou bylo spojené se zemědělstvím a venkovem. Myslím si, že v našem regionu máme hodně velkých vodárenských nádrží. Například Želivka mimo jiné zásobuje občany Vysočiny, Středočeského kraje i Prahy. Vranov není jen vodárenská nádrž, ale je to také významný zdroj vody. S těmito fakty se budeme muset jako zemědělci srovnat.
Ve spolupráci s Dolním Rakouskem a Jihomoravským krajem jsme řešili tři oblasti týkající se zemědělství. Jde o regionální potravinu, což je velmi významná záležitost. Pak to byl skot, což je základní oblast v živočišné výrobě a pak půdoochranné technologie. Uskutečňujeme projekt ve spolupráci se školním statkem v Humpolci. Zkoumáme, jak je možno intenzivně hospodařit, ale tak, aby výsledek byl slušný ve vztahu k přírodě, vodě a životnímu prostředí.
Na Vysočině se podobně jako v jiných krajích rozrůstá i počet bioplynových stanic? Kraj Vysočina má také ze všech krajů nejvyšší počet zemědělských bioplynových stanic.
Ovšem mezi novými žadateli jsou i různí spekulanti, kteří nejsou zemědělci, nemají půdu ani živočišnou výrobu. Bioplynová stanice by přitom měla být koncovkou pro živočišnou výrobu a jejich velikost by se měla řídit velikostí farmy. Do budoucna se budou zpřísňovat pravidla pro využití tepla. To je veliká šance.
Jak podporuje váš kraj zemědělství? Spolupracujeme také se zájmovými i nevládními organizacemi. Vždy se nám podaří 50 až sto tisíc korun směřovat na podporu drobných chovatelů a podobně. Co se týká včelařů, tak chceme jít jinou cestou než v ostatních krajích. Myslíme si, že bychom jim víc pomohly, pokud jim uspořádáme nějaké přednášky, nebo plošný screening na mor včelího plodu. Našli jsme několik ohnisek, v nichž musí včelaři svoje včelstva i úly zcela zlikvidovat. Postiženým pak chceme následně pomoci při obnově chovu.