Rozhovor týdne

s Bohumilem Beladou, viceprezidentem Agrární komory ČR, o jednání Konsorcia nevládních organizací v Bruselu

Společně s kolegy s Konsorcia nevládních organizací jste v závěru května jednali v Bruselu, jaké odtud přivážíte informace? V Bruselu jsem byl společně s kolegy z konsorcia Martinem Pýchou, Jaroslavem Faltýnkem a Pavlem Teličkou a jeho spolupracovníky se společnosti BXL, se kterou má konsorcium smlouvu o poradenství. Jednali na DG Agri a v Evropském parlamentu především o připravované reformě společné zemědělské politiky EU. Jak se zdá, na DG Agri i v Evropské komisi konečně začali velmi vážně vnímat, že kvůli nesouhlasu některých členských zemí budou nuceni udělat určité změny ve svém původním návrhu. Nejvíce atakována byla v Radě ministrů i v parlamentu pravidla pro ozelenění v prvním pilíři. Chci v tomto ohledu poděkovat za aktivitu zástupců našeho ministerstva zemědělství.

O jaké konkrétní změny půjde?
Zřejmě bude připuštěná větší flexibilita podmínek v ozelenění pro jednotlivé členské země, protože opravdu nejde napsat stejná pravidla pozitivního vlivu na životní prostředí pro tak různorodé přírodní podmínky, jaké v celé unii jsou. Dále bude rozšířen počet opatření o další podmínky s cílem částečně nahradit nejvíce kritizované opatření, které požaduje pro daný podnik ponechat minimálně sedm procent půdy mimo produkci. Jedním z návrhů je možnost nahradit toto nesmyslné opatření biodiverzitou. Navrhovali jsme, aby kromě lesů a trvalých travních porostů sem byly zařazeny i víceleté pícniny a luskoviny. Tento návrh se zdá být přijatelný, protože je mnoho argumentů pro pozitivní vliv těchto plodin na životní prostředí. Kromě významného protierozního dopadu, je nezpochybnitelný jejich vliv na větší úrodnost půdy i na snížení rizika kontaminace podzemních vod v důsledku nižší spotřeby minerálních hnojiv. Dalším argumentem je i produkce proteinů, jejichž nedostatek v EU se musí se řešit dovozem.
Komise dále připouští pravidlo, že podnik, který se dobrovolně zařadí do agroenvironmentálních opatření v rámci programu rozvoje venkova bude automaticky splňovat podmínky ozelenění. Dalším důležitým tématem u ozelenění je otázka, zda nevyčerpané peníze u podniků, které nesplní podmínky ozelenění půjdou jako sankce zpět do Bruselu, což je současný názor komise, a nebo zůstanou dané členské zemi a budou převedeny do programu rozvoje venkova na opatření s pozitivním vlivem na životní prostředí. Tato varianta má vlivné zastánce v Evropském parlamentu a my uděláme maximum proto, aby peníze zůstali u nás.

Kdy by měla Rada a Evropský parlament o konečné podobě reformy rozhodovat?
O tom jaký bude v závěrečný názor Rady na ozelenění rozhodne její červnové jednání. Definitivní závěry pak lze očekávat v polovině roku 2013. Zde bude pro načasování a výsledek velmi důležité schválení víceletého finančního rámce. Předtím však 18. a 19. června představí v Evropském parlamentu zpravodajové za jednotlivé legislativy zprávu, v níž budou navrženy změny k návrhu Komise z loňského října. Půjde zhruba o šest set pozměňovacích návrhů, mezi nimi budou například i zmíněné návrhy k ozelenění, či návrh na větší sblížení úrovně přímých plateb mezi členskými zeměmi. Parlament začne tuto zprávu projednávat 10. července a do 20. července bude možné předkládat další pozměňovací návrhy. Rozhodovat se pak bude zřejmě až koncem roku. My jsme připraveni po důkladném prostudování zprávy připravit pozměňovací návrhy, které by předložili někteří čeští, ale i zahraniční poslanci. Půjde například o stejné procento plateb spojených s produkcí pro všechny členské země minimálně na úrovni 15 procent, dále o rozšíření citlivých komodit a také o omezení nerovných národních dotací na jednotném trhu. Dále se pokusíme podpořit připravovaný pozměňovací návrh německého poslance Jahreho, který požaduje zrušení zastropování přímých plateb. Je sice velmi pravděpodobné, že parlament jako celek zastropování schválí, důležité ale je, aby proti hlasovala minimálně čtvrtina poslanců. To by byl signál pro případnou blokační menšinu v rámci Rady, která jediná může zastropování zrušit. Pro uklidnění českých zemědělců musím konstatovat, že při všech jednání jsme byli ujišťováni, že součástí všech variant zastropování je odpočet osobních nákladů. Což je zásadní i pro velké podniky ve Francii či Německu.
Doufám, že se v této závěrečné fázi vyjednávání o reformě společné zemědělské politiky EU, podaří společnou prací vyjednat maximum pro Českou republiku, abych u nás v následujících sedmi letech byly podmínky pro opravdu konkurenceschopné zemědělství a potravinářství.