Rozhovor týdne

s Janem Velebou, prezidentem Agrární komory ČR

Jak zpětně hodnotíte květnové celorepublikové protesty proti zrušení tzv. zelené nafty a zejména jejich účinnost?
Hodnotím je velmi dobře z několika důvodů. Protesty proběhly mimo Libereckého kraje všude, byly tedy plošné a naši lidé při nich prokázali slušnost a vyzrálost. Ne každý den vyjede v republice ve stejnou hodinu přes dva tisíce zemědělských strojů po dvě stě trasách. V kolonách jeli všichni, včetně soukromých farmářů. Prokázali jsme tedy sílu, jednotu a akceschopnost. Co pokládám za ještě důležitější zjištění, je většinová podpora veřejnosti a médií. Pokud se týká účinnosti, tak zde je hodnocení ještě předčasné. Vláda sice škrt zelené nafty schválila, ale aby se tak stalo, musí vše projít přes obě komory parlamentu a navíc my jsme ještě neskončili. Způsob, jakým nás těsně po akci počastoval premiér Petr Nečas, který s námi o zelené naftě odmítl jednat a nazval nás „kolchozní lobby“ je nepřijatelný a má efekt další radikalizace. Staré přísloví pro tyto situace říká „kdo chce kam, pomožme mu tam“. Ale ještě musím dodat, že první výsledek tu je. Ministr zemědělství Petr Bendl na Žofínském agrárním fóru 28. května oznámil, že se připravuje převod 2,1 miliardy korun z Pozemkového fondu na posílení rozpočtových položek resortu – programu rozvoje venkova, národních dotací, top up a dalších. Je možné, že jsme tomu nepřímo napomohli.

Co soudíte o postoji nezemědělské veřejnosti a médií, jsou spíše na straně zemědělců, nebo je protesty proti nim postavily? Pečlivě jsme veškeré mediální výstupy analyzovali. Za prvé byly obrovské a jednoznačně se podařilo informovat širokou veřejnost. Za druhé rozhodující většina médií pojala naši protestní akci pozitivně a výstupy byly příznivé. Přiznám se, že jsem to nečekal, protože přece jenom naše jízdy způsobily mnoha lidem obtíže. Veřejnost je na naší straně a to je dobře. Lidé nejsou hloupí, trvá jim to někdy dlouho, ale pochopí. V případě zelené nafty nejde už jenom o zemědělce, ale o spotřebitele. Jestliže zde bude od nového roku situace, že český zemědělec zaplatí za litr nafty o 11 korun víc než rakouský, o devět korun víc než polský a o pět korun víc než německý, tak samozřejmě jeho výroba podraží a musí se to promítnout v tlaku na ceny potravin. A to nemluvím o snížení konkurenceschopnosti a dalším prostoru pro zvýšení už tak velkých dovozů potravin. Na nedávném Žofínském agrárním fóru jsem mluvil s výrobcem ovocných šťáv, který má svoje sady. Má spočítáno, že zrušení zelené nafty mu zdraží litr jeho produktu o dvě koruny. Podobně bramboráři vyčíslují zvýšené náklady na dva tisíce korun na hektar. Zkrátka všude, kde se jedná o energeticky náročnou výrobu půjdou náklady nahoru.

Lze vůbec ještě zabránit zrušení vratky ze spotřební daně z nafty využité na poli a co je proto třeba udělat?
Jistěže lze. Konečné rozhodnutí padne v parlamentu a je tedy třeba přesvědčit poslance, aby pro zrušení zelené nafty, ale i zavedení spotřební daně na tichá vína nehlasovali. Základní informace od nás už mají, před naší protestní akcí dostal každý poslanec od nás argumentační a vysvětlující dopis a teď s nimi budeme jednat osobně, v jejich volebních obvodech.

O jakých dalších akcích na podporu zelené nafty uvažujete a v jakém rozsahu a formě je hodláte realizovat? Myslím si, že celou věc šlo řešit v klidu, tedy jednáním. To nám premiér Petr Nečas nejenže neumožnil, ale ještě přilil olej do ohně. My určitě nejsme žádní kolchozníci. Je téměř dvacet let po transformaci českého zemědělství. Je výrazně obměněn řídící manažment, struktura vlastníků, struktura výroby. Nedávno jsem se zúčastnil odborného setkání zemědělců v Družstvu vlastníků půdy a majetku ve Slavíkově, okres Havlíčkův Brod. Setí tam řídí družicový navigační systém, na polích jsou ty nejvýkonnější stroje řízené mladými lidmi, supermoderní stáje, bioplynová stanice. To že jsou kolchozníci? Členy agrární komory je asi 1700 soukromně hospodařících rolníků. To jsou také kolchozníci? To může říct jenom ten, kdo je neinformovaný nebo nemá argumenty. Sečteno a podtrženo, máme pravdu a máme morální převahu. Zastupujeme 2,8 milionu hektarů obdělávané půdy, tedy 80 procent. A dodávám – nežijeme v totalitě, kdy si tehdejší mocní také vybírali, s kým se budou bavit a s kým ne. Jak to dopadlo, každý ví.