S Bohumilem Beladou, viceprezidentem Agrární komory ČR, jsme hovořili o jednání s europoslanci ve Štrasburku.
Mohl byste zhodnotit vaše setkání s europoslanci ve Štrasburku?
V rámci konsorcia nevládních organizací, kde kromě Agrární komory ČR je Potravinářská komora ČR a Zemědělský svaz ČR, jsme v polovině března navštívili Evropský parlament ve Štrasburku. Cílem bylo setkání s českými europoslanci a následně s poslanci za jiné členské země. Akce se podařila, z 22 europoslanců za ČR se tohoto setkání zúčastnilo 14 a pět asistentů. Seznámili jsme je s našimi prioritami a oni nám slíbili, že tuto pozici budou podporovat. Naše požadavky jsou obdobné požadavkům ve vládní rámcové pozici.
Podařilo se nám navázat užší spolupráci s europoslanci, kteří se více angažují v oblasti zemědělství, mimo jiné bych uvedl člena výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Roberta Duška, Hynka Fajmona, či poslance Jana Březinu. Důležitý je pro nás i poslanec Pavel Poc, který je ve výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) a hraje významnou roli ve společné zemědělské politice. Významná je i užší spolupráce s poslancem Oldřichem Vlasákem, místopředsedou Evropského parlamentu.
Jaká je šance prosadit vaše požadavky? V současné době začíná v Evropském parlamentu vážná debata, hlavně ve dvou výborech, a to pro zemědělství a envi, kam přicházejí jednotliví poslanci s různými návrhy. My chceme fungovat tak, že bychom předkládali pozměňovací návrhy, které by se europoslanci snažili prosadit. Myslím si, že šance je a jeví se dobře spolupráce třeba s europoslanci z Německa, zejména z jeho východní části, kde mají podobné zájmy jako my. V tom nám pomáhá náš smluvní partner Pavel Telička, který se setkává s vlivnými poslanci. Já jsem celkem optimista. Řekněme, že do června bude probíhat jednání ve výborech a předkládání pozměňovacích návrhů. Naším cílem je prosadit jich maximum.
Co říkáte na návrh na snížení rámce výdajů na společnou zemědělskou politiku? Co se týká rozpočtu, to, co přednesla komise, bude asi rozumný kompromis, protože obecně Evropský parlament chce vyšší rozpočet na společnou zemědělskou politiku a rada nižší. Zkušení matadoři odhadují, že pokud nedojde k nějakým ekonomickým problémům velkých rozměrů, mohla by být schválená verze, předložená komisí.
Stanovisku ČR, kdy především v rámcové pozici zaznívá, že je potřeba snížit výdaje, nerozumíme. Snažíme se při jednáních s premiérem a ministrem financí vysvětlit, že je to pro ČR nevýhodné. Ze společné zemědělské politiky získáváme pozitivní finanční bilanci a umíme peníze z evropských fondů velmi dobře čerpat. Tento postoj nechápeme a věříme, že se nám to podaří vysvětlit.
Chtěl bych připomenout, že vedle těchto jednání probíhají diskuse v radě ministrů, kterých se účastní ministr zemědělství a jeho náměstek Martin Hlaváček. Vážíme si toho, že velmi dobře spolupracujeme, vyměňujeme si informace a koordinujeme svoji činnost. Kolují již určité pozměňovací návrhy a celkem se mi zdá, že bychom mohli v něčem uspět. Další předěl bude koncem června, kdy končí dánské předsednictví, které je velmi kvalitní a ambiciozní. Na jedné straně budou nějaké výsledky z rady a na druhé výsledek z Evropského parlamentu.
Jak to vypadá s ozeleněním? Jedním z hlavních témat, u nějž se uvažuje s nějakými změnami, je právě ozelenění. Přemýšlí se o tom, že by se nemuselo vztahovat na IČO, ale možná na kraj nebo na republiku. Jsou i návrhy typu, že by se nemělo týkat malých podniků a nemělo by se týkat trvalých kultur. Nabízí se i možnost, že by to byla alternativní podmínka a zemědělec by měl plnit jednu, druhou, nebo další a všechny ty tři návrhy protíná linie, aby to bylo dobrovolné a sankce byla počítána jen z těch 30 procent na ozelenění a nezasáhla základní platbu.
Ozelenění je kvůli tomu, aby se ospravedlnily přímé platby ve vztahu ke Světové obchodní organizaci WTO a tlaku ekologických iniciativ. Zemědělci to tam nechtěli.
