S předsedou Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Lubomírem Burkoněm jsme hovořili o novele zákona o prodeji státní půdy.
Jak hodnotíte fakt, že novela zákona o prodeji státní půdy se vrátila zpět do sněmovny?
Pozitivně hodnotíme, že se návrh novely zákona o prodeji státní půdy vrací do Poslanecké sněmovny. Není ovšem ve znění podle našich představ. Z našich tří pozměňovacích požadavků Senát schválil a doporučil ve svém usnesení pouze jeden, a to možnost převodu zemědělských pozemků na právnické osoby, které na této půdě hospodaří. Ostatní dva požadavky, jako je zrušení předkupního práva státu a možnost převodu splátek na příbuzné v přímé linii, syna či dceru se v novele nepromítlo. Přitom jsou to problémy, které nás velmi trápí, protože například celá řada farmářů je již v důchodovém věku a potřebovala by svá hospodářství převést na svoje děti, nebo v této složité době potřebujeme jistit případné úvěry bankám půdou, a ty z důvodu předkupního práva nebudou chtít jednat. Novelou se zabýváme již velmi dlouhou dobu a na jejím znění se shodly všechny nevládní agrární organizace. Když se nám to podařilo konečně prosadit a novela měla velkou podporu ministra zemědělství, za což je potřeba poděkovat, nakonec ji senátoři neschválí. Velmi špatně vnímáme, že se naše návrhy do novely nedostaly jako celek. A nejvíce nás mrzí, že ji nepodpořil senátor Jan Hajda, který je také aktivní zemědělec. Jsme přesvědčeni, že to byla ta nejvhodnější doba k tomu, aby se novela schválila.
Kde vidíte hlavní problémy? Podle nás je potřeba nezbytně zachovat to, aby zemědělci mohli kupovat půdu, na které hospodaří, a ta nebyla zatežována předkupním právem státu. Obavy z toho, že farmáři budou prodávat půdu dál, jsou podle nás liché. Kdo totiž chtěl půdu prodat, tak ji prodal, a kdo si ji chtěl koupit ze zahraničních zájemců, tak si ji koupil. Za tímto názorem si tvrdě stojíme. Proto jsme přesvědčeni, že nejde o žádné spekulace, ale o českého zemědělce hospodařícího na „své půdě“. Pro nás je důležité, aby nebyla zatěžována, jak my říkáme, „věčným“ předkupním právem státu. Jde nám o to posílit čistým vlastnictvím hospodaření českých farmářů. To vidíme jako velký problém. Naše pracovní skupina Půda vypracovala návrh novely ve třech vrstvách, ale Senát si z vybral pouze jednu z nich. Shodli jsme se přitom třech prioritách. První je právě zrušení předkupního práva státu po doplacení ceny pozemků. Jsme snad jediní v Evropě, kde vlastníci nabudou majetek a nemohou s ním disponovat, existuje tu totiž neustále předkupní právo státu. Podle nás lze použít klausuli, že předkupní právo státu může být zrušeno například do pěti let po zápisu v katastru nemovitostí a zaplacení celé kupní ceny. Další věcí je, aby dědicové v přímé řadě měli možnost převzít společně s půdou i splátkový kalendář vůči Pozemkovému fondu ČR. Nejvíce pak diskutovaný byl třetí okruh, a tím je nabývání půdy právnickými osobami, který Senát v novele schválil.
Jak bude Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů postupovat dál?
Svaz, jeho vedení a doufám všichni rozumní zemědělci budou nadále rasantně postupovat při prosazení svých rozumných požadavků. Už i protože máme na své straně ministra zemědělství a to je velká váha. Ke konci roku by měl zaniknout Pozemkový fond ČR a v příštím roce by měl vzniknout nový Ústřední pozemkový úřad. Našemu svazu tak nezbývá nic jiného než ohlídat a prosadit, aby se naše požadavky do nového zákona zapracovali, to je zrušení předkupního práva státu a převod na osoby blízké se dostalo do novely, která tento úřad zakotvuje.
Jaký je váš názor na vznik nové instituce? Vznik Ústředního pozemkového úřadu budeme podporovat, protože v současné nepřehledné a velmi přebujelé byrokracii státních institucí je to jedna z cest k zjednodušenému řešení.Vše týkající se půdy bude na jednom úřadě a tam snad bude vládnout selský rozum pro dobro českého zemědělce.
A jak chcete prosadit požadavek na převod půdy na dědice v přímé linii? Jak už jsem podotkl, teď nám nezbývá jiná cesta než neustále jednat s příslušnými institucemi, přesvědčovat o správnosti a potřebě našich požadavků. Být u toho, až se bude zpracovávat zákon o novém úřadu a v neposlední řadě vysvětlit našim voleným politikům v parlamentu i senátu, že jde o českého zemědělce potažmo českého občana a oni jsou povinni hájit naše zájmy a brát naše názory z praxe za bernou minci. Nemyslíte? Aspoň všude ve světě jsem se s tím setkal. Takže jedním slovem bude to ještě hodně a hodně práce.
Zuzana Fialová