Rozhovor týdne

S Jiřím Urbanem z Česká technologické platformy pro ekologické zemědělství (ČTPEZ).

Jaké byly hlavní cíle letošního Biosummitu?
S myšlenkou uspořádat Biosummit 2011 oslovila ČTPEZ společnost Felicius, o.p.s., organizátor veletrhu Biostyl. Hlavním cílem Biosummitu je propojit hlavní aktéry ekologického zemědělství v ČR. Ono to zní trochu formálně, ale spolupráce je určitě nutná. Historicky zde v sektoru ekologického zemědělství vznikly dvě skupiny. Jedna se zaměřuje na zajištění podmínek pro prvovýrobu, druhá na zpracování a marketing produktů. Biosummit by je měl spojit ke společnému postupu pro zkvalitnění a rozvoj ekologického zemědělství v ČR. Pozvali jsme poslance, zástupce ministerstev, svazy a komory, spotřebitele a zahraniční experty. Ekozemědělství je v poslední době napadáno v médiích, že neplní svou funkci, že neprodukuje dostatek kvalitních biopotravin, že bere jen dotace. Biosummit je platforma pro solidní diskusi na tato témata. Ne nadarmo jsme si pro konání Biosummitu vybrali půdu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Kdo se letos účastnil a jaká hlavní témata byla projednána?
Zúčastnili se hlavně zájemci z celé České republiky, byli zde i zahraniční účastníci, konference jednala v češtině a v angličtině. Cením si toho, že kromě tradičního zastánce ekozemědělství svazu PRO-BIO a členů naší platformy přišli diskutovat zástupci i z jiných nevládních organizací, Potravinářské komory ČR, zpracovatelé a prodejci biopotravin. Důležitou roli při organizaci konference sehrál Podvýbor pro ochranu přírody sněmovny, jmenovitě jeho předseda - Bořivoj Šarapatka, který se ekologickému zemědělství dlouhodobě věnuje. Cenná je i účast ministra zemědělství Petra Bendla, náměstka ministra životního prostředí Tomáš Tesaře a místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Vlasty Parkanové. O významu ekologické výroby potravin pro rozvoj regionů například hovořil Johannes Guttman z rakouské firmy Sonnentor, která má u nás v Čejkovicích velmi úspěšnou zpracovatelskou pobočku a je významným zaměstnavatelem v regionu. Asi hlavní hvězdou byl Stefan Hipp, spolumajitel celosvětově významného holdingu Hipp, zaměřeného na výrobu dětské výživy. Nutno dodat, že tato firma již tradičně vyrábí potraviny pouze v biokvalitě více než 30 let. Biosummit býval dříve zaměřen jen na marketing biopotravin, proto bylo jistě pro mnohé překvapením, že se diskutovalo i o jiných tématech, hlavně s ohledem na reformu SZP. Byly to otázky kvality potravin, potravinového zabezpečení, vazby na životní prostředí, ale i téma dotací pro ekologické zemědělce.

Téma vědecké konference se vztahovalo ke střední a východní Evropě, jaké byly závěry?
ČTPEZ zastává názor, že výzkum ekologického zemědělství ve střední a východní Evropě má mít možnost prezentovat své výsledky zde v regionu a na finančně dostupné konferenci. V minulých letech se nám již podařily uspořádat dvě velmi dobře navštívené vědecké konference, tehdy jako součást Bioakademie v Lednici na Moravě. Po změně koncepce Bioakademie, s větším důrazem na vzdělávání zemědělců, jsme se rozhodli zvolit pro místo jejího konání Prahu a spojit vědeckou konferenci v takové dvojče s Biosummitem. Nakonec se sešlo asi sto vědců a zájemců o odborná témata. Největší skupina, asi třiceti výzkumníků, přijela z Polska. Témata byla velmi pestrá, od pěstování brambor či řepky v EZ, přes živočišnou produkci, ekonomiku, až po kvalitu biopotravin. Velmi zajímavá byla přednáška Carlo Leiferta z univerzity Newcastel, který dokumentoval význam a cestu pro zvýšení zemědělské produkce ve světě ekologickými metodami.
Na vědecké konferenci i na Biosummitu se stále opakovala otázka, zda teď nejsou metody ekologického zemědělství přepych, když musíme uživit stále rostoucí světovou populaci. Bylo dostatek prostoru vysvětlit, že ekologické zemědělství dosahuje již nyní vysoké produktivity i dostatečných výnosů a že není řešení ani pro konvenční zemědělství nadále jít cestou specializace, monokultur a vyšších dávek hnojiv a pesticidů. Například výroba dusíku je energeticky náročná a bude stále dražší, celosvětové zásoby fosforu jsou omezeny a fosfor bude limitující živinou pro konvekční přístup v zemědělské výrobě. Konvenční zemědělství musí využít některé ekologické postupy (například více pěstovat leguminózy) a ekologické zemědělství by nemělo být exkluzivní metodou pro malé procento fanoušků, ale mělo by se stát uznávanou metodou běžné agrární politiky. Nutno podotknout, že k pozitivnímu image ekologického zemědělství u nás potřebujeme více úspěšných ekofarem na orné půdě.

Jaké další akce týkající se ekozemědělství se chystají v dohledné době?
Naše platforma vydává souhrnné odborné argumenty pro ekologické zemědělství. Mnoho odborných podkladů je již nyní dostupných na internetu (www.bioinstitut.cz a www.ctpez.cz).
Z dalších akcí týkajících se ekozemědělství chci připomenou ještě tradiční veletrh Biofach, který se bude konat v únoru 2012 v Norimberku s účastí českých firem i našeho ministerstva, a na duben pak připravuje společnost Felicius tradiční český veletrh biopotravin Biostyl.