S Antonínem Kozákem, ředitelem Městské veterinární správy v Praze, jsme hovořili mimo jiné o kontrolách farmářských trhů.
Kde všude provádíte kontroly? V Praze je více než sto míst pro pořádání trhů. Tato místa, včetně zboží, které se tam prodává specifikuje vyhláška pražského magistrátu. Zvlášť jsou ošetřeny farmářské trhy, kterých je kolem 80. Zhruba stejný je počet tržišť a tržnic, kde se prodávají živočišné produkty a právě tam provádíme dozor podle toho, jak nám ukládá platná právní úprava.
Na základě veterinárního zákona schvalujeme také tržní řády. Jednotlivým provozovatelům doporučujeme, aby do těchto řádů zanesli určité požadavky. Takže můžeme provádět kontroly i podle těchto tržních řádů.
Mohl byste je přiblížit? Kontroly mají systém, který zapadá do takzvaného víceletého plánu kontrol, vytvářeného v rámci Evropské unie. Tam je daná určitá frekvence kontrol v daných místech, kterou lze zvýšit na základě zjištění hrubých závad a pochybení, případně analýzou rizika podniku. Pokud vykáže vyšší riziko, může se v individuálních případech upravit frekvence kontrol. Metodika kontrol je přitom daná, subjekty se zkontrolují podle nařízení číslo 852 a853 z roku 2004. Ta zakotvují jednak obecné požadavky, včetně požadavků na mobilní prodejní zařízení, ať už pojízdné prodejny, nebo prodejní stánky, a dále zvláštní požadavky na živočišné produkty. Navíc Státní veterinární správa ČR vydala deset pravidel týkajících se prodeje na farmářských trzích. K nim se řadí třeba podmínka, že prodejci potravin živočišného původu musí dodržovat stanovené teploty při jejich prodeji. V případě vajec pak musí být označená jménem a adresou chovatele a prodána jednomu spotřebiteli v maximálním množství 60 kusů a podobně. Rovněž se kontroluje i dodržování určitých základních pravidel hygieny, zejména osobní.
Jaká jsou tedy zjištěná pochybení? Problémy bývají především s dodržováním teplot, zvláště v létě. Musím říct, že zhruba před dvěma lety, když se farmářské trhy začaly víceméně formovat, s tím byly velké potíže. Dnes už je řada prodejců vybavena mobilními chladicími vitrínami a podobně.
Byly však zjištěny i závady týkající se hygieny. Navíc často se také používá označení „domácí“, například domácí škvařené sádlo. Podle platné legislativy je ale toto označení nepřípustné. Také bych chtěl poznamenat, že při prodeji masa, na farmářských trzích je pojem farmářský iluzorní. Maso totiž musí pocházet ze zvířat, která jsou poražena na schválených jatkách, mluvím teď o mase vepřovém, hovězím a skopovém. U drůbežího a králičího masa vyhláška připouští tento prodej pouze v malých množstvích, to znamená maximálně z deseti kusů týdně, přičemž musí být čitelně označeno nápisem, že není veterinárně vyšetřeno. Jenže i to je omezené. Konkrétně v Praze může prodávat farmář malá množství pouze z Prahy nebo ze Středočeského kraje. Neměl by své produkty vozit například z východních či jižních Čech. Podle legislativy by měly být ze sousedního kraje, což se někdy nedodržuje. Také se v poslední době na farmářských trzích zvyšuje počet překupníků, kteří tu prodávají své zboží. Přitom původně měly být tyto trhy určeny výhradně pro farmáře. Kolik kontrol realizovala Městská veterinární správa v Praze? V minulém roce bylo zkontrolováno 25 trhů, přičemž bylo provedeno 62 kontrol. Z nich bylo 33 akcí s alespoň jednou závadou. Mezi hlavní nedostatky se řadila právě nevyhovující teplota, a to v 22 případech, nedostatečná ochrana před kontaminací v 17 případech a nesprávné značení v deseti případech. Celkem bylo uděleno 33 pokut a jejich celková výše dosáhla 106 tisíc korun.
V prvním letošním čtvrtletí bylo zkontrolováno šest trhů, přičemž celkový počet pokut dosáhl 25. Výše pokut se ještě nedá uvést, protože probíhají správní řízení.
