Rozhovor týdne

S Věrou Hönigovou, manažerkou pro výzkum Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, jsme mimo jiné hovořili o podpoře tradičního českého piva.

Nedávno se hovořilo o podpoře tradičního českého piva, které získalo i chráněné zeměpisné označení. Pivovary proto založily nadační fond, který má mimo jiné financovat například výzkumné projekty na šlechtění odrůd sladovnického ječmene. Kolik odrůd se používá pro jeho výrobu? Pokud vím, tak v odrůdové knize je registrováno celkem 50 odrůd této plodiny. Z toho přibližně deset odrůd je schválených a doporučených pro produkty se značkou České pivo. Reálně se však na polích pěstuje asi pět odrůd. Co se týká objemu sklizeného sladovnického ječmene, doporučeného pro české pivo, je to zhruba polovina jeho celkové sklizně. Celkem se vloni sklidilo asi 1,3 milionu tun sladovnického ječmene.
Mohla byste uvést množství odrůd, které přicházejí nově do registračního řízení? Do registračního řízení přicházejí jednotky až desítky odrůd, je to velice variabilní, ale během ověřování jich řada vypadne a na konci registračního řízení mohou zůstat třeba tři odrůdy. Z nich se pak na poli „ujme“ jedna. Predikovat kolik jich bude nových, je obtížné.
Je o ně mezi zemědělci zájem? Já myslím, že je pořád vyšší zájem. V budoucnu bude ale závislý na tom, jaký zájem bude o české pivo, protože sladaři samozřejmě budou vyrábět takové slady, které budou pivovary chtít. Půjde přitom nejen o pivovary, které používají značku České pivo, ale mají z toho užitek i ty ostatní. Použijí totiž stejnou odrůdu, stejné technologické postupy, ale vývoj zaplatí někdo jiný. Myslím si, že tady ta budoucnost je, že zemědělci o tyto odrůdy sladovnického ječmene budou mít zájem, protože budou mít svůj jistý odbyt.
Jaká je situace v odbytu této plodiny? Záleží velice na ročníku. Například letos je prognóza velice dobrá. Je také pravda, že se oblasti pěstování sladovnického ječmene přesouvají do vyšších poloh, do bramborářských regionů, protože klasické původní oblasti pěstování této plodiny bývají postiženy přísušky. Mohla byste srovnat vlastnosti odrůd pro české pivo s těmi ostatními? Výnos i odolnost proti škůdcům a chorobám je stejná. To jsou základní atributy, které odrůda musí mít, protože jinak by o ni nebyl zájem. Odrůdy pro české pivo poskytují nižší prokvašení. To máme na paměti při výběru odrůd, což je vlastně opak toho, které odrůdy jsou vhodné pro europivo. Tam se dbá hlavně na to, aby měly co nejvyšší extrakt, co nejvyšší enzymovou aktivitu a dosáhlo se vyššího obsahu alkoholu. České pivo má ve srovnání s nimi alkoholu méně.
Kolik stojí vývoj jedné odrůdy? To se těžko řekne, protože se na tom podílí více subjektů. Jsou to ale určitě miliony, které se do toho musíme vložit my, kteří participujeme na vývoji. Pak se musí přidat ještě šlechtění a schvalování. Odrůdy sladovnického ječmene a chmele se přitom musí neustále obměňovat, neboť mají limitovanou životnost. Vývoj jedné odrůdy přitom trvá deset až 12 let. Proto je třeba v oblasti jejich šlechtění, zkoušení a ověřování dlouhodobě výrazný objem finančních prostředků.
Kolik pivovarů používá nyní označení České pivo? Chráněné označení České pivo nyní využívá devět tuzemských pivovarů, například Plzeňský Prazdroj, Pivovar Černá Hora, Pivovar Vyškov či Rodinný pivovar Bernard.
Členy nového sdružení, které zakládá nadační fond na podporu tradičního českého piva, se už staly Plzeňský Prazdroj, Heineken, Budvar, skupina PMS, Sladovny Soufflet a Český svaz pivovarů a sladoven. Ve správní a dozorčí radě nadačního fondu nejsou manažeři pivovarů, ale nezávislí renomovaní odborníci z různých institucí, výzkumných organizací a škol.