Rozhovor týdne

S Miloslavem Chlanem, předsedou Ústředního bramborářského svazu ČR, jsme hovořili o výhledu pěstování brambor v České republice.

Na valné hromadě svazu zaznělo, že se opět snížily pěstební plochy brambor. Očekává se letos jejich další pokles? V minulém roce zemědělci osázeli bramborami 27 079 hektarů, plocha osázená drobnými pěstiteli se odhaduje na 7 971 hektarů. Celková osázená plocha byla na úrovni 35 050 hektarů, což je celkově ve srovnání s minulým rokem pokles o 4,5 procenta, u zemědělského sektoru o 5,8 procenta. Produkce ve výši 822 tisíc tun byla proti předchozímu roku nižší o 11,5 procenta a výnos 23,5 tuny z hektaru o 7,3 procenta menší. Letos se počítá, že plochy se o nějaké procento ještě sníží, a to přestože cena je téměř trojnásobná proti předcházejícímu roku.
Na jaké úrovni se pohybuje cena? Cena je zajímavá, koresponduje s cenami ostatních komodit. V současnosti se pohybuje mezi pěti až šesti korunami za kilogram a v nejbližších týdnech se neočekává její nárůst. Pokud by se ceny brambor zvýšily, mohlo by to mít vliv na pokles spotřeby této plodiny, která dnes představuje 62 kilogramů na obyvatele a rok. Cena totiž rozhoduje. Navíc obchody si k farmářské ceně přidají i sto procent, cena brambor tak začíná na 12 korunách za kilogram, liší se podle balení a výrobce.
Proč tedy zemědělci odcházejí od pěstování brambor? Zemědělci vidí brambory jako velmi pěstebně a finančně náročnou plodinu, která potřebuje zkušené pracovníky. Potom je nutná jednoúčelová technika, jako jsou sazeče, sklízeče, odkameňovací linky. Konkurencí brambor se v poslední době stává i kukuřice, která se využívá v bioplynových stanicích. Tato širokořádková plodina se totiž pěstuje na stejných pozemcích, ale za významně nižších nákladů než brambory. Také se může stát, že nebude dostatek certifikované sadby. Trh totiž chce jen určité odrůdy brambor. Některé restaurace nebo markety požadují speciální odrůdy a pokud je zemědělec nepěstuje, tak od něj brambory nekoupí. Dalším ohrožením je rozšíření standardů GAEC i na mírně erozně ohrožené půdy. Jednání není sice ještě uzavřené, ale není jasné, zda nová opatření nebudou mít negativní dopad do pěstování brambor u nás. V souvislosti s jejich zaváděním by stouply náklady pěstitelů a zdražily by naše brambory tak, že jejich pěstitelé by nebyli konkurenceschopní. Zemědělec je připravený jeden rok na bramborách prodělat, protože se neurodilo, ale nemůže na nich prodělávat každý rok.
Jaké řešení by pro vás bylo přijatelné? Dobré a přijatelné řešení pro zemědělskou praxi by bylo použití bavorského modelu. Na mírně erozně ohrožených půdách si mohou tamní pěstitelé vybrat jednu ze tří možností. První je, že půdu pouze prokypří, rostlinné zbytky se nezaorají. Druhou možností je, že orbu provádí až po 15. únoru. Třetí jsou už půdoochranné technologie, jako třeba meziplodiny nebo vymrzající plodina, o nichž mluvíme i my. To ale zvedne náklady. Pokud bavorský zemědělec bude moc jenom orat a my budeme muset udělat něco navíc, jsme dražší. Je proto třeba vymyslet nějaké relativně jednoduché opatření. Brusel i úředníci budou kontrolovat to, co je v příslušném nařízení napsáno a schváleno. Když tam napíšeme, že musí být vymrzající plodina, budou ji kontrolovat. Zemědělci ale už dnes pěstují brambory a kukuřici tak, aby neohrožovali okolí.
Bude se měnit také systém kvót na výrobu škrobu. Co to bude znamenat? Letos naposledy jsou používané kvóty a do této oblasti směřují relativně velké podpory. Tato změna bude znamenat výrazné snížení produkce škrobárenských brambor a škrobu v Evropě. Pokud škrobárny budou muset zaplatit zemědělci plnou cenu, tak škrob bude nejdražší na evropském trhu. Západní Evropa, která nepoužívá SAPS, připravila v rámci EU možnost jakési faremní platby. Ta se například v Německu pohybuje na úrovni 700 eur na hektar, ve Švédsku 760 eur na hektar, ale u nás v rámci plateb SAPS tato podpora nelze uplatnit. Proto bychom chtěli docílit toho, aby podpora škrobových brambor mohla být uplatňována podle článku 68 jako na citlivé položky. Pokud by byl významný rozdíl proti podpoře v Německu nebo Rakousku, tak to buď škrobárny zemědělci nezaplatí a on nebude již pěstovat škrobové brambory, nebo mu zaplatí a samy škrobárny budou nekonkurenceschopné. Pokud chceme, aby se u nás tato plodina nadále pěstovaly, tak by se tato podpora měla blížit částce 15 až 17 tisíc korun na hektar.