Rozhovor týdne

Se Zdenkem Koubkem, předsedou Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů, jsme hovořili o možném spojení této organizace s Agrární komorou ČR.

Společně s Agrární komorou ČR jste avizovali možné spojení. Co vás k tomu vede? Na pravidelných schůzkách užšího předsednictva Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů s představiteli Agrární komory ČR padl dotaz, zda bychom neuvažovali o integraci. V usnesení z posledního sněmu komory letos v březnu je totiž zakotveno, že z Agrární komory ČR a svazů by měla být vytvořena jedna stavovská organizace.
Tato jednání jsou teprve na úplném začátku. Musíme se zeptat členské základny, zda nám k tomuto jednání dá mandát. S tím jsme se zatím s komorou ohledně tohoto tématu rozešli.
Hovořili jste o časovém horizontu, kdy by se toto sloučení mohlo uskutečnit? O možném sloučení teprve otevřeme diskusi. Ta by měla vyvrcholit počátkem listopadu na našem semináři ve Skalském dvoře. V lednu budeme mít valnou hromadu, ta musí rozhodnout na základě diskuse se členskou základnou. Ale i ze strany Agrární komory ČR by se musely podniknout kroky vedoucí k integraci, míněno změny stanov, a podobně, což musí projednat sněm Agrární komory ČR. Takže pokud by ke sloučení opravdu došlo, bylo by to v déledobém horizontu.
Mohl byste přiblížit, jak by vypadala vaše činnost po sloučení s Agrární komorou ČR? V tom ještě není jasno. Všechno závisí na názoru našich členů.
Na jaké problémy byste se chtěli zaměřit v rámci Agrární komory ČR? Naše podnikání se čím dál víc sbližuje s problematikou Agrární komory ČR. Privatizace je téměř skončená, kromě zbývajícího prodeje státní půdy. Diskusi o integraci se nebráníme.
Jakým způsobem pokračuje řešení otázky prodeje státní půdy? Zatím na tuto otázku nemohu odpovědět. Toto téma budeme totiž řešit na setkání s ministrem zemědělství Ivanem Fuksou.
Jak je dnes velká členská základna Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů? Máme 242 členů a obhospodařujeme 500 tisíc hektarů zemědělské půdy. Před privatizací existovalo 316 státních statků, které hospodařily na 900 tisících hektarech půdy. I když všichni do svazu nevstoupili, v době privatizace bývala členská základna i větší.
Končí letošní sklizeň. Mohl byste ji zhodnotit? Jižní Morava má již sklizeno. Výnosy nebyly kromě jarního ječmene tak špatné, jak se původně očekávalo. Úroda řepky dosáhla asi tři tuny z hektaru a pšenice se sklidilo v rozmezí čtyř až šesti tun. Projevuje se velký rozdíl podle oblastí. Na písčité půdě dalo rostlinám hodně zabrat sucho, stav porostů pak zhoršily ještě vydatné deště a snížila se kvalita sklizně.
Jarní ječmeny jsou špatné všude, výnos představuje kolem 3,5 až čtyř tun z hektaru. U této plodiny byl zaznamenán ještě větší propad, než se původně předpokládalo. Očekával se výnos na úrovni pěti tun. U pšenice je to lepší průměr.