Rozhovor týdne

O výrobě biopečiva jsem hovořili s Marcelou Batelkovou, jednatelkou s.r.o Aplica Ústí nad Labem

Vaše společnost produkuje kromě běžného pečiva i biopečivo. Co vás přivedlo k tomu
vyrábět produkty v kvalitě bio? Vyrábět biopečivo jsme se rozhodli až v poslední době. V první etapě jsme chtěli vyrábět zdravé pečivo s větším obsahem vlákniny, které bylo žádané. Následně jsme chtěli zkusit biovýrobky. Proto jsme si nechali udělat průzkum, zda je zákazníci vůbec chtějí. Na základě toho jsme zjistili, že o biopečivo, ale hlavně o pečivo bez „éček“ lidé mají zájem. Tak jsme zařadili do našeho sortimentu i biovýrobky.
Nemáte problém sehnat surovinu? Výroba biovýrobků je poměrně složitá. Sehnat všechny komponenty v kvalitě bio je velice obtížné. Většinou používáme směsi dovezené z Rakouska, kde se biovýrobě věnují delší dobu. My ale preferujeme české zemědělce. Vím, že tu existují nějaké firmy, které nabízejí bioprodukt, ale bohužel jsem zjistila, že často dovážejí nějaké suroviny třeba z Číny. Potřebujeme proto, aby zemědělci více komunikovali s potravináři, abychom pak ty, kteří budou mít o dané produkty zájem, byli schopni uspokojit.
Neuvažovali jste o spolupráci s konkrétními zemědělci? To je složité, protože surovina se musí zpracovat do podoby, kterou můžeme využít. Je to obtížné, proto se zatím většina surovin se dováží. A to je škoda.
Jaký je u vás cenový rozdíl mezi normálním pečivem a biopečivem?
Zatím biopečivo vychází minimálně dvakrát až třikrát dráž než běžné pečivo.
Zájem je i když tyto produkty jsou dražší? Větší zájem než o biopotraviny je o pečivo bez „éček“, jehož cena je stejná jako u běžného pečiva. Při jeho výrobě jen vyloučíme konzervanty a barviva, která jsme stejně odvrhli již dříve. Je zajímavé, že zpočátku si lidé mysleli, že čím je pečivo tmavší, tím je kvalitnější. Ale ono tomu tak není. Tmavší barva se dociluje přidáním barviva a pražené mouky.
Kolik druhů pečiva dnes vyrábíte? Když jsme začínali, měli jsme pět zaměstnanců a vyráběli jsme šest druhů pečiva. Dnes zaměstnáváme téměř 50 lidí a vyrobíme asi 90 druhů pečiva a chlebů, měsíčně vyprodukujeme 200 tun výrobků. Stále ale zůstáváme rodinnou firmou, která buduje tradici výroby kvalitního pečiva. Dva výrobky jsme přihlásili také do soutěže Regionální výrobek Severočeského kraje, a to rohlík a speciální veku na chlebíčky.
Mohla byste přiblížit vaši firmu? Svou tradici budujeme 20. rokem a naší prioritou je výroba kvalitního pečiva. Podnikáme v Ústí nad Labem, v oblasti, kde není nejlepší životní prostředí, a z toho důvodu jsme od počátku zařazovali do sortimentu výrobky zdravé výživy, hlavně celozrnné.
Navíc sledujeme u našich dodavatelů kvalitu surovin, které nám dodávají. Už od počátku od nich pravidelně dostáváme výsledky rozborů kvality mouky.
Trvale sledujeme i moderní trendy ve výrobě potravin. Sami si děláme každoročně průzkumy toho, o co mají zákazníci zájem. Letošním průzkum jsme zaměřili právě na to, jaký mají zákazníci o biovýrobky a o pečivo bez „éček“. Zajímavé na tom bylo, že nerozlišovali, jestli to jsou výrobky bez „éček“ nebo biovýrobky. Vzhledem k tomu, že z výzkumu vyplynulo, že 30 procent všech zákazníků má zájem si jednou týden koupit biovýrobek nebo výrobek bez „éček“.
Původně jste rostlinolékařka. Jak jste se dostala k pekařství? Právě proto, že jsem z Ústecka ze severních Čech, kde je zemědělství velmi obtížné. Nejdřív jsem chtěla dělat poradenství pro zemědělce. Ovšem zemědělci neměli v počátcích peníze, tak jsme hledali nějaký způsob podnikání, které by nám bylo blízké. Z toho důvodu jsme se pustili do potravinářství. Na počátku 90 let minulého století byl boom pekáren a i my jsme se dali do výroby pečiva. Protože jsme věděli, co lidé chtějí, tak jsme nepatřily mezi ty, co zkrachovali. Neuspěli ani ti, kteří si mysleli, že na tom budou vydělávat velké peníze. Člověk musí mít ten obor rád. Myslím, že celá rodina tu lásku cítí, můj syn vymýšlí nové výrobky a spolupracuje i dcera. Dokonce i vnuk už ví, že bude pokračovat v této tradici.