Rozhovor týdne

S Pavlem Šponerem, obchodním ředitelem a.s. Bohemia Hop, jsme hovořili o situaci na trhu s chmelem.

Na nedávném Chmelařském kongresu se hovořilo o nadměrných zásobách chmele ve světě. Jak je na tom Česká republika? Co se týká stavu neprodaných zásob,ve srovnání se zeměmi jako je například Polsko, nebo Německo, na tom nejsme špatně. Máme na zásobách řádově desítky tun. Na druhou stranu však v důsledku krize klesl výstav pivovarů o pět až deset procent. Japonsko, které je naším největším a nejserioznějším partnerem, nám přesto přistoupilo na vyšší ceny dodávek.chmele. Až do doby 2007 v porovnání s průměrem byly naše vývozy chmele o 20 procent dražší než exporty z Německa. Od té doby, co nám japonské pivovary odsouhlasily navýšení dosavadních cen, český chmel, vyvážený do Japonska, je dokonce o 60 procent dražší než německé aromatické chmele.
Jak vidíte další vývoj? Pivovary uvažují o tom, co dál. Prodeje ležáků a prémiových piv totiž v Japonsku stále klesají. Chmel na světovém trhu vzhledem k značným zásobám zlevňuje. Přesto Žatecký poloraný červeňák zdražil. Japonské pivovary vysvětlily, že přistoupily na zvýšení cen, protože to považovaly za investici do českých chmelnic, jejich modernizaci a omlazení porostů.
Naší záchranou je, že japonské pivovary začaly přidávat Žatecký poloraný červeňák i do tzv. piv třetí, tedy nejlevnější kategorie. Jde o to, jestli se jim i v budoucnu bude do těchto piv ekonomicky hodit, když ceny Žateckého poloraného červeňáku prudce vzrostly. V současnosti zvažují, jestli budou pokračovat v nákupech Žateckého poloraného červeňáku, pokud budeme trvat na cenách, kterých jsme dosáhly.
Změnila se již kontrahovaná množství s naším největším odběratelem? Naše kontrahovaná množství do Japonska jsou výrazně nižší než ty, které jsem exportovali v minulých letech. Jde o pokles asi o třicet až 50 procent. O konkrétních objemech dodávek se bude ještě vyjednávat.
Naše výchozí pozice sice není až tak špatná, ale pouze za předpokladu, že ohledně cen budeme v konkurenční relaci. Zejména v tomto sektoru nikoho nezajímají výrobní náklady, ale konkurenční nabídky. Je potřeba se zamyslet nad tím, jestli není doba na intenzivnější omlazení porostů a hledání intenzivnějších technologií pěstování chmele.
Jaký to bude mít podle vašich předpokladů dopad na ceny chmele?
Očekává se, že ceny Žateckého poloraného červeňáku by mohly klesnout o 20 až 30 procent.
Jak vlastně k této složité situaci došlo? V letech 2006 až 2007 panoval ve světě velký hlad po chmelu kvůli špatným sklizním. Ten vyhnal ceny této komodity na volném trhu neúměrně nahoru. Na vysoké ceny chmele po těchto neúrodách reagovaly pivovary tím, že snížily chmelení piva a zaváděly úsporné technologie.
Další reakcí na neúrodu a vysoké ceny byla skutečnost, že v USA a v Německu byly vysázeny významné plochy nových chmelnic. Sklizeň v roce 2008 byla dobrá a také vloni i přes určité škody na chmelnicích dosáhla nadprůměrných výsledků a vyvolala další velký přetlak v nabídce chmele. V důsledku celosvětové krize však v Evropě a nejen v Evropě poklesl prodej piva. Pivovary se proto snaží rušit některé kontrakty, které uzavřely v době nedostatku chmele a za vysokých cen.