O úrodě zeleniny jsme hovořili s Jaroslavem Zemanem, předsedou Zelinářské unie Čech a Moravy.
Jaká se očekává letos úroda zeleniny? V současnosti situace vypadá tak, že úroda zeleniny bude letos solidní. Deštivé počasí zajišťuje totiž ve většině oblastí dostatek vláhy. Dobře se daří košťálovinám a kořenovým zeleninám. Naopak hůře na tom jsou plodové zeleniny, okurky, rajčata, které napadají plísně. Celkově se však dá očekávat, že úroda by mohla být srovnatelná s loňskem, kdy pěstitelé vykázali tržní produkci na úrovni téměř 300 tisíc tun.
Jak pokračuje sklizeň? První sklizně, jako např. špenátu a hrášku, se pohybovaly na úrovni standardních výnosů. U špenátu 12 až 16 tun z hektaru a u zeleného hrášku pět tun z hektaru. V současné době probíhá naplno sklizeň všech pěstovaných druhů zelenin.
Sem tam byla sice nějaká plocha poškozena kroupami, ale to by nemělo ovlivnit kontinuální zásobení trhu. Může být sice nějaký výpadek v květáku. Kvůli nízkým výkupním cenám jeho plochy ustupují. Zatímco ještě v roce 2006 se tato plodina pěstovala na 573 hektarech, vloni to bylo již pouze 496 hektarů. Důvodem jsou levné dovozy ze zahraničí a pěstitel odmítá jít do rizika. Kořenová zelenina je v pořádku, co se týká jakosti i množství. Problémy jsou s bramborami, které začínají hnít. Navíc jejich odbyt přes prázdniny poklesl.
Daří se řešit problém nedostatečných zpracovatelských kapacit?
Zpracovatelské kapacity schází. Například letos ukončily provoz Mrazírny Mochov. Představenstvo belgické mateřské společnosti Ardo rozhodlo o přesunu výrobní činnosti pro střední a východní Evropu do společnosti Ardo Austria Frost GmbH. Výrobní areál v Mochově byl uzavřen v polovině letošního roku. Ještě zpracovali špenát, ale hrášky již ne. Středočeši tak ztratili odběratele. Kvůli uzavření tohoto podniku se očekává pokles výměry hrášku o 150 až 200 hektarů .Zelený hrášek se bude zřejmě dovážet.
Předpokládáte, že další úbytek zpracovatelů ovlivní i pěstební plochy jiných druhů zeleniny?
Ano, kromě hrášku, to bude špenát, zelená fazolka, růžičková kapusta a celý sortiment kořenových zelenin.
Změnily se letos proti loňsku celkové pěstební plochy zeleniny? Pěstební plochy zeleniny se v posledních letech víceméně ustálily. Vloni se meziročně snížily o 374 hektarů na 10 536 hektarů. Letos se zelenina pěstuje na 10 250 ha. Ke snížení ploch došlo zejména z již uvedených důvodů.
Více než 50 pěstitelů na 4900 hektarech půdy pěstuje zeleninu integrovaným způsobem.
Přetrvává i přes současnou krizi stále nedostatek pracovníků v této oblasti? Někteří, zejména menší pěstitelé signalizují určité zlepšení. Větší pěstitelé jsou však stále odkázáni na zahraniční pracovníky.
Ceny většiny zemědělských komodit se propadají, jak to vypadá se zeleninou? Zelenina se prodává za výkupní ceny srovnatelné s minulým rokem, kdy byl zaznamenán propad na úrovni 16 až 20 procent. Řetězce však víceméně soutěží mezi sebou o to, kdo bude mít nejnižší ceny. Toto jejich klání probíhá na úkor zemědělců, protože se snaží levně dovážet z okolních zemí, zejména z Polska. Kvůli cenám, které jsou často pod výrobními náklady, jsme jednali i se zástupci polských zelinářů. Ti však sami řeší potíže s menšími producenty, kteří prodávají za velmi nízké ceny. Takže jednání nevedlo k žádnému výsledku. Nám nevadí ani tak dovozy, ale vadí nám nízké ceny dovážené zeleniny.
