O vyhlídkách na letošní sklizeň chmele jsme hovořili se
Zdeňkem Rosou, předsedou představenstva Chmelařství, družstvo Žatec, a Bohemia Hop.
Bouře a silný vítr, které se přehnaly nad Českou republikou před několika dny, poničily část chmelnic. Mohl byste vyčíslit způsobené škody? V důsledku vichřice bylo vážně poškozeno 104 hektarů chmelnic, kde byly zcela popadané konstrukce. Na dalších plochách došlo k částečnému poškození konstrukcí a především k utržení většího množství chmelových rév z konstrukce. Výše škod se pak odvíjí od stáří konstrukce, přičemž nová konstrukce stojí zhruba půl milionu na jeden hektar. Pokud je starší, tak její účetní hodnota je nižší. K tomu je třeba přičíst škody, které byly zaznamenány na úrodě. Jejich výše se odhaduje na 200 tisíc korun na hektar.
Jaké oblasti byly nejvíce postižené? Celkem bylo postiženo přes dvě desítky pěstitelů chmele. Největší škody zaznamenali na Žatecku v Kněžicích, Ročově a Stekníku, na Rakovnicku v Mutějovicích, v Úštěcké oblasti v Brozanech, Dušníkách a Polepech a na Tršicku u podniků ZD Kokory a Agras Želátovice.
Cos e týká odrůd, tak postižení odpovídá přibližně jejich struktuře. Nejvíc byl zasažen Žatecký poloraný červeňák, který pokrývá přes 87 procent ploch, ale i další odrůdy, jako Premiant a Sládek.
Dá se říci, jaký to bude mít vliv na konečnou celkovou sklizeň? To je těžké hodnotit. Do sklizně zbývají tak tři týdny, většina chmelnic je stále ve fázi kvetení a produkci na zcela padlých konstrukcích lze tak proto hodnotit ve větší části případů jako ztracenou. V ojedinělých případech se může dokonce povést chmelnici znovu postavit u dalších škod záleží na tom, jestli se podaří popadané štoky včas znovu zavěsit a chmel sklidit.
Jsou pěstitelé pojištění? Většina pěstitelů má pojištění konstrukcí i úrody. Výše vyplacených peněz záleží ale na účetní ceně, která se odvíjí od stáří konstrukce. Pokud je účetní hodnota již nízká, vyplacené pojistné může činit například okolo 70 tisíc korun.
Neobáváte se toho, že řada poškozených chmelnic nebude již obnovena? To je další věc a vážná hrozba do budoucna. Domnívám se však, že v řadě případů je pěstitelé obnoví.
Můžete již uvést, jaká se očekává sklizeň chmele? Podmínky pro chmel se letos zatím jevily jako relativně dobré, srážky byly poměrně příznivé. Očekává se průměrný výnos za všechny odrůdy chmele v ČR na úrovni 1,1 až 1,2 tuny z hektaru. Rozhodující bude průběh počasí v dalších třech týdnech. Co se týká sklizňové plochy, tak podle posledních údajů z dubna je proti minulému roku asi o 30 hektarů nižší a měla by představovat 5305 hektarů. Podle mého odhadu bude skutečná sklizňová plocha ještě o trochu nižší. Plochy Žateckého poloraného červeňáku se proti loňsku snížily podle dubnových údajů o 121 hektarů. Naopak se rozšířily pěstební plochy odrůd Premiant, a to o 26 hektarů na 293 hektarů, a Sládek o 36 hektarů na 275 hektarů. O šest hektarů na 58 hektarů stoupla výměra odrůdy Agnus.
Hovoří se i o velkém podílu přestárlých porostů. Daří se je obnovovat? Nové výsazy představují celkem 249 hektarů, což je 4,7 procenta celkové plochy, v roce 2008 to bylo 210 hektarů, o rok dříve 196 hektarů. Vzhledem k věkové struktuře porostů chmelnic by v současné době však měla být obnova na úrovni 300 až 400 hektarů a věříme, že se již v příštím roce k této hranici ještě více přiblížíme.
Očekáváte, že v dalších letech bude docházet ke změně pěstebních ploch chmele? V posledních letech se v ČR pokles ploch zpomalil, celosvětově došlo v posledních dvou letech dokonce k růstu plochy. Otázka jejich dalšího vývoje bude záležet na poptávce pivovarů a také na množství chmele, které pivovary používají pro uvaření jednoho hektolitru piva. Vlivem krize dochází totiž jednak k propadu výstavu piva a jednak pivovary ve světě snižují dávky chmelení, mění sortimentní skladbu chmelových odrůd směrem k odrůdám s vyšším obsahem hořkých látek a také novým chmelovým produktům. To vše se může negativně odrazit na plochách chmele také v ČR.
