S Jiřím Urbanem, náměstkem pro životní prostředí, výzkum a vzdělávání ministerstva zemědělství ČR, jsme hovořili o kontrolách cross compliance.
Od jara byly spuštěny kontroly podmíněnosti (cross compliance). Jaké jsou první výsledky? Pro letošní rok bylo ke kontrole podmíněnosti vybráno 691 zemědělských subjektů z celkového počtu zhruba 23 tisíc pro kontroly povinných požadavků (SMR). U přibližně 230 subjektů proběhne kontrola dodržování podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC). K 11. červnu 2009 evidujeme 220 subjektů, u kterých proběhly kontroly podmíněnosti včetně národních kontrol. Z toho bez porušení podmínek bylo zjištěno 201 subjektů, což je 91,4 procenta, zanedbatelného porušení se dopustilo 14 subjektů, malé porušení našly kontrolní orgány u čtyřech subjektů a střední porušení bylo zaznamenáno u jednoho subjektu. Závažné porušení nebylo nalezeno u žádného subjektu. S porovnáním evidence v sousedním Rakousku, které uvádí 76 procent subjektů bez porušení, je počet 91,4 procenta subjektů v ČR, které vyhověly všem podmínkám, výborným výsledkem. Tento údaj je však také ovlivněn menším počtem kontrolovaných zákonných požadavků v ČR oproti Rakousku, kde je již kontrolovaných všech 18 nařízení a směrnic.
Kolik jednotlivé kontrolní organizace zatím prověřily farmářů? Počty kontrol provedených k dnešnímu dni závisí na termínu zahájení kontrol jednotlivými kontrolními orgány, kdy například Česká plemenářská inspekce (ČPI) zahajovala kontroly dříve vzhledem k nutnosti kontrol zvířat ještě na zimovištích. Celkově již proběhla asi čtvrtina plánovaných kontrol. Česká inspekce životního prostředí má naplánováno ke kontrolám podmíněnosti 283 subjektů, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZUZ) 414, ČPI 271 a Státní rostlinolékařská správa 41 subjektů. Uvedené počty subjektů za kontrolní organizaci nejsou prostým součtem, 89 subjektů bylo vybráno k více než jedné kontrole podmíněnosti. Uvedené počty nezahrnují skupinu subjektů, u kterých proběhne kontrola dodržování dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC).
Jaké nejčastější chyby byly zjištěny?
Zatím můžeme vycházet ze zjištění pouze doposud provedených kontrol. Například u kontrol vedených kontrolní organizací ÚKZUZ je poměrně velká část zjišťovaných nedostatků v oblasti nitrátové směrnice tzn. požadavků pro ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělství. Právní předpisy pro tuto oblast jsou poměrně náročné a proto zde podniky či jednotlivci, kteří nepoužívají k evidenci formu počítačového softwaru, často chybují. Zde bych rád upozornil na aplikaci EPH – evidence přípravků a hnojiv, přístupnou na portálu farmáře, kterou lze v této souvislosti využívat. Další oblastí, kde dochází k častějším porušením, je kapacita jímek a kapacita pevných úložišť hnoje. Ačkoli jsou v podnicích rekonstruovány nebo nově stavěny moderní kravíny, je na kapacitu pevných složišť hnoje zapomínáno. V tomto bodě však také musím uvést, že se bohužel setkáváme, vzhledem k nízkým výkupním cenám mléka, s citelným snižováním stavu mléčného skotu v podnicích. Z pohledu ČPI se jedná nejčastěji o porušení ve vztahu k označování zvířat, nedostatky ve správnosti a úplnosti hlášení zasílaných na ústřední evidenci zvířat nebo dochází ke ztrátám nebo zničení průvodních listů zvířat.
V jaké míře je využíván simulační program na Portálu farmáře? Za první měsíc a půl fungování tohoto programu byl využit již 292 uživateli, což je v období, kdy intenzivně probíhají jarní práce, poměrně velký počet. Očekáváme, že za rok navštíví aplikaci 1500 registrovaných uživatelů.
