Rozhovor týdne s...

Josefem Svobodou, výkonným ředitelem Českomoravského sdružení organizací zemědělského zásobování a nákupu

Jak hodnotíte dosavadní průběh sklizně a jaký vliv na ni má současné počasí?
Letošní průběh počasí rozhodně není ideální. Po relativně příznivé zimě poškodil vývoj počasí na jaře zejména jařiny. Na začátku vegetace došlo ke zpoždění zhruba o dva týdny, ale vzhledem k tomu, že přišla vedra, tak se naopak zrání velmi urychlilo. Tím se zkrátila vegetace, takže zrna nemohla přirozeně dozrát, ale spíše jen zasychala. I průběh sklizně nasvědčuje tomu, že zpoždění proti minulému roku žně pomalu dohánějí. A i když se předpokládal vyšší průměrný výnos proti loňsku, ukazuje se, že by nakonec mohl předčít i tato optimistická očekávání. Zatím jsou ale žně zhruba ve třetině a regiony s tradičně nižšími výnosy teprve sklizeň čeká, takže uvidíme.
Podle našich původních odhadů, na kterých zůstáváme, by mělo být letos v České republice sklizeno zhruba 6,7 milionu tun obilí bez kukuřice. Vzhledem k průběhu počasí je zatím kvalita celkem dobrá. Pádové číslo se pohybuje nad 250, objemová hmotnost kolem 70 kilogramů na hektolitr a poměrně vysoký je i obsah dusíku mezi 12 a 14 procenty. Zatím z toho, co je sklizeno, jsou zhruba dvě třetiny v potravinářské kvalitě.

Kolik by mělo být letos u nás sklizeno řepky olejné a jak se vyvíjí její sklizeň?
Pokud jde o řepku, u ní jsou zatím výnosy rekordní. Sklizeno je zhruba 60 procent ploch v zemi a dosavadní výnos se pohybuje mezi 3,4 a 3,5 tuny z hektaru. Reálně však odhadujeme celorepublikový průměrný výnos na konci žní zhruba na 3,2 tuny řepkového semene z hektaru. Celkem by ho mělo být sklizeno asi 1,5 milionu tun, což představuje přibližně 147 procent domácí spotřeby. I ostatní země v regionu jsou však na tom podobně, takže očekáváme na trhu ve střední a východní Evropě opravdu výrazný přetlak řepky i obilí.
V Maďarsku i na Slovensku mluví o rekordní sklizni a dobře je na tom i Ukrajina. Poslední zprávy dokonce říkají, že jenom na základě letošní nadprodukce se u nás počítá se snížením ploch výsevu řepky pro příští rok o pět až deset procent, a to je ještě ve hře směrnice Evropské komise o udržitelné energii, která může toto snížení ploch řepky ještě prohloubit.

Kudy se ubírá v současné době cenový vývoj u obilí a jaký podíl produkce mají pěstitelé nasmlouván předem?
U obilovin bývá u nás obvykle předem nasmlouváno kolem poloviny sklizně. U řepky je to pak ještě víc, asi tři čtvrtiny sklizně. U těchto obchodů jsou ceny poměrně vysoké, u řepky často i kolem deset tisíc korun za tunu. Stejně tak tomu bylo u obilovin, kde se ceny pohybovaly podle druhu a kvality kolem 5500 korun za tunu. Dnešní aktuální ceny jsou však nižší, což znamená, že nové nákupy se již budou realizovat v daleko nižší cenové hladině.
Ceny mohou nyní klesnou až o tisícikorunu.

Podaří se i letos vyvézt přebytky obilí ze země?
Jsem přesvědčen, že ano. Už loni se zhruba 1,5 milionu tun obilí překvapivě rychle prodalo. Letos sice očekáváme přetlak ve výši zhruba 1,8 až dva miliony tun obilí, ale myslím že stejně jako vloni se podaří tento objem na trhu uplatnit i přes určité riziko, že se konkurence pokusí zneužit faktu, že Českou republiku zasáhly povodně. Ty totiž obecně mohou zvýšit riziko přítomnosti mykotoxinů, těžkých kovů, případně ropných látek v obilí a my chceme zabránit tomu, aby se případný nález zbytků těchto látek v nějaké šarži paušálně dával do těchto souvislostí. Což by naše obchodníky i prvovýrobce mohlo poškodit.
Určité tržní riziko přichází i z Polska, kde byl průběh počasí ještě horší než u nás, takže tam vyseli jařiny jen v omezené míře. Místo nich přeseli kukuřici, které se díky vedrům poměrně dobře daří, a to znamená, že koncem září může právě polská nadúroda kukuřice ještě zahýbat u této plodiny cenami.