Rozhovor týdne s...

Rudolfem Peleškou, tajemníkem Českého svazu včelařů o stavu včelstev po letošní dlouhé zimě a o rostoucích cenách medu.

Jak hodnotíte s ohledem na letošní neobvykle dlouhou zimu současný stav včelstev u nás?
Ze včelařského pohledu jsou kritické dva aspekty, jednak ten hygienický, kdy se včely během prvních jarních proletů vyprazdňují, a pak aspekt „energetický“, týkající se stavu zásob. K jarnímu proletu tady zhruba před měsícem příležitost, byť krátká, byla. Je samozřejmě otázka, do jaké míry a kde ji mohla včelstva využít. Ani zdravotní nákazová situace není po zimně nijak dramatická. Dlouhodobě se pohybujeme kolem deseti procent úhynů, což odpovídá přirozené reprodukci včelstev.
Takže jsem opatrný optimista. Včelstva jsou odolný organismus i když nevylučuji, že za posledních několik týdnů mohlo dojít lokálně k nějakým ztrátám. Je to ale především otázka zásob. Záleží na každém včelaři, jak včely minulý rok zakrmil, a také, jak praktikoval preventivní opatření proti varroáze.
Co se týká letošního výhledu na snůšku, tak ta bude záviset především na vnějších podmínkách, tedy na tom, zda bude dostatek nektaru a pylu, U nás chováme včelu kraňskou, která má poměrně rychlý rozvoj, takže při dostatku zmíněných zdrojů a dobrém zdravotním stavu by měla včelstva všechno rychle dohnat.

Očekáváte letos nějaký výraznější pohyb u ceny medu?
Z pohledu statistiky u nás zatím průměrné spotřebitelské ceny medu pomalu ale jistě rostou. Například od března roku 2010, kdy stál kilogram medu v průměru něco přes 125 korun se letos v únoru zvýšila jeho průměrná cena na více než více než 140 korun. Včelaři, pokud ještě v tuto chvíli mají med, jej při prodeji ze dvora nabízejí nejčastěji za 110, 120 korun za kilogram a lze jej výjimečně koupit i levněji. Ceny v maloobchodních řetězcích se pak většinou u směsových medů pohybují kolem 180 až 200 korun za kilogram.
Úvahy o tom, jak se cena bude vyvíjet v letošním roce, jsou nyní předčasné. Bude záležet především na vývoji počasí, které umožní rozvoj vegetace, a také na tom, jak rychle se včelstvům, která jsou obecně po zimě oslabená, podaří dostat do síly.

Kolik včelařů s kolika včelstvy váš svaz zastupuje a stačí jejich počet pro potřeby opylení?
V posledních třech letech u nás chovatelů i včel přibývá, v loňském roce bylo v České republice podle našich statistik registrováno 48 132 včelařů a 540 705 včelstev. Z toho našich členů bylo 46 877, tedy meziročně jsme se rozrostli o více než čtyři stovky nových členů. Český svaz včelařů tak zastupoval v závěru loňského roku téměř 97,4 procenta všech tuzemských chovatelů včel s téměř 97,7 procenty včelstev.
Co se týká opylení, traduje se, že pro řádné opylení by v naší zemi mělo být něco mezi 700 až 800 tisíci včelstev. Bohužel u nás se zemědělci stále staví k opylování poněkud rezervovaně, přitom v zahraničí je tato činnost pro chovatele včel velmi zajímavou obchodní aktivitou. My již léta usilujeme o dohodu, která by umožnila vzájemný komerční vztah mezi zemědělci a včelaři v této oblasti, ale bohužel se to zatím nepodařilo.

Jak se osvědčil program na podporu zvýšení spotřeby medu, který z poloviny financuje EU?
Jde již o druhý program na podporu zvýšení spotřeby medu, který pod názvem „Bez medu to nejde“ běží již třetím rokem a pomalu se chýlí ke konci. Svaz tento program považuje za velmi přínosný, což dokládá i fakt, že jsme byli pověřeni republikovým výborem zahájit přípravu na třetí období tohoto programu. K tomu jsme se snažili najít partnery ze sousedních zemí, protože Evropská unie preferuje propagační programy na podporu zemědělských komodit s mezinárodní účastí. Oslovili jsme tedy s nabídkou spolupráce naše partnerské organizace v Rakousku, na Slovensku a v Polsku. Bohužel z Rakouska a ze Slovenska nám přišly negativní odpovědi, a na odpověď z Polska zatím čekáme. Důvodem pro odmítnutí spolupráce jsou především peníze, protože včelařské organizace se na tomto programu také finančně podílejí, byť pouze dvaceti procenty celkových nákladů. Ani pro náš svaz nebylo snadné získat na tento program v minulých třech letech deset milionů korun. Podařilo se to však a program byl úspěšný. Pokud bychom však chtěli tento program potřetí a opět bez mezinárodní spolupráce, která je jedním z kritérií přiznání podpory, museli bychom tu částku výrazně navýšit.