Rozhovor týdne s

Jaroslavem Ledajaksem jednatelem Lihovaru Poněšice s.r.o.

Jak se zatím jeví letošní sezóna z hlediska surovin pro produkci ovocných pálenek? Sezóna letos začala slibně. Na jaře se zdálo, že bude ovoce dostatek, ale jarní mrazy odhady srazily a konkrétně u nás na jihu Čech zkázu dokončily bouřky a krupobití, které většinu ovoce poničily. Takže úroda v oblasti Lhenicko–chelčické, odkud bereme většinu ovoce na zpracování, je tento rok bídná a projeví se to i u jádrovin, které poškozené dokonce hnily na stromech. Naštěstí ranného ovoce, tedy hlavně třešní a višní jsme měli pro potřeby našeho lihovaru dost a i výtěžnost byla více méně průměrná. Problémy byly podobně jako vloni s černým rybízem, který se v naší oblasti již téměř nepěstuje. V minulosti jsme ho odebírali z Kutnohorska, ale také tam už rybízové plantáže zrušili. Meruněk bylo letos obecně také velmi málo, ale vzhledem k tomu, že je již léta nakupujeme z Kobylí, pro naše potřeby jsme jich měli dostatek a i výtěžnost byla nadprůměrná.
Co se týká švestek, máme signály od pěstitelů, že ani s nimi nebude zřejmě problém a prvních pár tun jich u nás už kvasí. Horší situace bude u jádrovin. Hrušky přivezeme letos dokonce až z Valtic. Ale vzhledem k tomu, že loňská hruškovice nám šla na odbyt srovnatelně se slivovicí, nemůžeme naše odběratele zklamat. Bohužel jedna z nejvoňavějších a pro pálení nejvhodnějších hrušek, odrůda Williams, je u nás velmi obtížně k sehnání, takže pálenky z ní bude letos skutečně jen velmi málo. Dostatek bude určitě jablek, ale jablková pálenka jako taková našem sortimentu nehraje až tak významnou roli a používáme ji především k přípravě likérů.
Při nákupu, jsme však limitování prostorem, takže objemy nakoupeného ovoce nejsou nijak astronomické. Pro produkci lihovaru ho spotřebujeme zhruba asi 100 tun a v režimu pěstitelského pálení zpracujeme jen o něco málo více ovoce.

V jakém rozpětí se pohybovaly ceny ovoce pro zpracování?
Za třešně i višně jsme letos podobně jako loni platili kolem pěti šesti korun za kilogram, za meruňky kolem deseti korun za kilogram. Samozřejmě jde o ceny bez přepravních nákladů. Oproti loňsku se však zvýšily ceny jádrovin, jablek a hrušek. Vloni se pohybovaly kolem od koruny do koruny padesáti za kilogram, tento rok vzrostly v průměru až na tři koruny, což je dané nižší úrodou.

Kdy jste zahájili pěstitelské pálení a na kolik pěstitele přijde nechat si letos vypálit vlastní ovoce?
Pěstitelské pálení ze zákona začíná každoročně prvního července, kdy k nám přivezou pěstitelé první kvasy ranného ovoce. V rámci pěstitelského pálení u nás totiž ranné ovoce nezpracováváme, ale přijímáme k pálení pouze kvasy. Ranné ovoce je však velmi citlivé, takže některé kvasy jsou méně kvalitní. Tady by měli pěstitelé dbát především na pečlivý výběr ovoce a také dodržovat určité zásady hygieny. Je třeba použít zralé a zdravé ovoce, rychle je zpracovat a uzavřít do kvasné nádoby tak, aby se k němu nedostal hmyz, zejména octomilky. Důležitá je také volba místa pro uchování kvasu. Měl by zrát na chladnějším místě ve stodole, či ve sklepě ale rozhodně ne například volně na zahradě, kde se do něj může opírat slunce. Celý proces kvašení je relativně rychlý. Trvá tak dva až tři týdny a pak je třeba kvas vypálit. Nyní se rozebíhá sezóna švestek, která startuje druhou vlnu pěstitelského pálení, a na švestky budou navazovat jádroviny.
Co se týká cen, tak ty se u nás letos nemění, přesto že ceny vstupů o něco vzrostly. Pěstitel tak zaplatí za litr padesátiprocentní pálenky 155 korun, respektive 310 korun na litr absolutního lihu.

Myslíte si, že se na provozu vašeho lihovaru nějak odrazí současná metylová aféra?
I když pěstitelské pálení pokračuje bez omezení, současná situace kolem lihovin se nás samozřejmě dotýká, a to dvojím způsobem, jednak jsme byli nuceni zastavit prodej destilátů i likéru jak z našeho firemního stánku při různých společenských akcích, tak i přímo z lihovaru, což se jistě odrazí na tržbách.. Na druhou stranu je ale možné, že tahle tragická aféra přiměje další spotřebitele, aby více dbali na kvalitu a zejména původ destilátů, které konzumují. To by v konečném důsledku mohlo přispět i k tomu, že bude větší zájem o produkty prověřených výrobců, které jsou sice o něco dražší, ale podstatně kvalitnější.