Rozhovor týdne s....

Augustinem Uváčikem, členem městského výboru Českého svazu včelařů a správcem včelstev hotelu InterContinental

Co vás vedlo k zřízení úlů na střeše pražského hotelu a jak v praxi vypadá realizace takového projektu?

Iniciativa vzešla z podnětu samotného hotelu a mě v této věci oslovil svaz včelařů. Začínali jsme na jaře, kdy jsme vybrali vhodné místo na střeše hotelu a provedli všechna hlášení, která byla nutná, aby včelstva měla patřičnou legitimitu. Pak jsem vybral vhodné plemeno včel, v tomto případě rakouské plemeno Singer. Počátkem června jsme pak osadili tři úly po pěti plástech s malými oddělky, do 20. srpna byla včelstva nakrmena cukerným roztokem a koncem října již včely obsedaly celý jeden nástavek, takže jsou již normálním produkčním včelstvem. Přes zimu nás čeká už jen preventivní léčení včelstev proti chorobám a na jaře příštího roku budeme včelstva rozšiřovat. Běžně včelařím v pěti až šesti nástavcích, pokud je včelstvo určeno k produkci medu. Pokud  je včelstvo dobře vedeno a je náležitě využit prostor, může mít i více než 80 tisíc jedinců.

Kam až dokážou včely ze střechy hotelu doletět a mají vůbec v centru Prahy dostatek květin?

Včela za svůj život nalétá přibližně osm set kilometrů a na jeden kilogram medu navštíví až pět milionu květů hmyzosnubných rostlin do vzdálenosti pěti kilometrů od svého úlu. Jsou ovšem zaznamenány případy, kdy tato vzdálenost byla překonána. To znamená od hotelového stanoviště nejdále naše včelky létají k Nuselskému mostu, do Střešovic, na Hradčany, do Tróji, Libně, na Vinohrady, Žižkov. Nejraději ovšem mají blízké zahrady a parky Letné, Starého Města a Josefova, kde kvete mnoho rozličných a mnohdy i cizokrajných rostlin a stromů. Květena v Praze je  pro včely v pozitivním smyslu raritou, protože nabízí velmi široký výběr druhů, takže včely mají už od jara k dispozici krokusy, dále několik druhů lísek a líp a další stromy, a  to až do podzimu, kdy sezónu zakončují chryzantémy.

Jakou snůšku očekáváte u „hotelových“ včel a neovlivní městské prostředí kvalitu medu?

Osobně jsem přesvědčen, že průměrná produkce medu z každého úlu překročí ročně padesát kilogramů medu. To je výnos, který v jiných oblastech republiky není obvyklý, ale zde je to dáno poměrně značným množstvím a rozmanitosti květeny, stromů a dalších hmyzosnubných rostlin. Kdybychom však měli z vlastní produkce pokrýt celou spotřebu hotelu, která měsíčně činí zhruba dvě stě kilogramů medu, museli bychom mít asi padesát až včelstev, což je na střeše hotelu nemožné. Ale i hotel může mít vlastní včelnici a nebo si med může pořídit od místních včelařů.

Co se týká kvality medu, mohu všechny ujistit, že pražský velkoměstský provoz na ni nemá sebemenší vliv. Chemické rozbory totiž jednoznačně prokázaly, že tento med je zcela z hlediska kvality zcela shodný s jinými medy, které vznikly mimo velké město a pocházejí například ze Šumavy, či jiných čistě přírodních oblastí. Tyto zkušenosti jsou potvrzeny z řady evropských i neevropských velkoměst.

Nemáte obavy o bezpečnost hotelových hostů například při rojení včel?

Jako odborník nesu za bezpečnost hostů plnou odpovědnost. Jde o to, aby se včely rojily co nejméně. Proto jsem zvolil, za prvé technologický systém, který umožní včelstva správně vést a včas dělat opatření proti rojení, a za druhé je základem výběr genetického materiálu. Jak jsem již uvedl, zvolili jsme včely plemene Singer, které jsou velice mírné, klidné a pracovité, a co je důležité,  rojí se podstatně méně než jiné včely. Dalším opatřením je, že matky mají zastřižené křídlo, takže v případě, že by přeci jen došlo k rojení a matka se rozhodla úl opustit, skončí roj hned před úlem, kde jsme schopni ho bez problému zpacifikovat. Máme však připraveny i jiné scénáře, jak rojení zamezit a zajistit hostům bezpečnost.*