04.08.2006 | 09:08
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Rozhovor týdne s Danou Tůmovou, předsedkyní Českomoravské drůbežářské unie

Jak se ptačí chřipka projevila v našich chovech drůbeže ?

Dopad výskytu ptačí chřipky se projevil u našich chovatelů později než v některých členských státech Evropské unie, jako je Francie, Nizozemsko a Itálie. Naše země byla mezi posledními státy Evropy, kde byli nalezeni nakažení ptáci. Naši spotřebitelé se masivní mediální kampaní nedali ovlivnit, a tak spotřeba drůbežího masa klesla jen velmi nepatrně asi o pět až deset procent. Průměrná spotřeba drůbežího masa na obyvatele a rok byla vloni 25,5 kg. Průměr v EU je kolem 23 kg. Negativní dopad však byl v tom, že se snížil odbyt českým producentům v důsledku zvýšených dovozů drůbežího masa za nízké ceny z ostatních členských zemí, kde se výrazně snížila spotřeba drůbežího masa, a to z Francie, Itálie a Polska.

Ministerstvu zemědělství se podařilo projednat v Bruselu pro drůbežáře podpory. O jaké peníze se jedná, a na co jsou určeny?
Jednání probíhala na začátku července a skutečně zástupcům ČR se podařilo dosáhnout odškodnění pro naše drůbežáře. Příslušné nařízení komise není ještě zapracováno do české legislativy. Nařízení vlády, které má podpory pro chovatele drůbeže řešit, by mělo být schváleno v nejbližší době. Až pak bude vše jasné.

Přestože drůbež se u nás těší velké oblibě, její farmářské ceny se stále propadají. Proč se je nedaří zvýšit ?
V současné době je to velký problém. Českomoravská drůbežářská unie se společně s Agrární komorou ČR snaží vyvolat jednání výkrmců brojlerových kuřat se zpracovateli a zástupci líhní. Důvodem je domluvit se na strategii, která by byla přijatelná pro všechny zúčastněné strany. Největším problémem jsou realizační ceny v obchodních řetězcích.

A co konzumní vejce ?
Producenti konzumních vajec se momentálně v ČR nacházejí v hluboké výrobní a odbytové krizi: Způsobují ji nevyrovnané podmínky, které panují mezi tuzemskými a zahraničními výrobci. Při porovnání roku 2003 a 2005 zjistíme, že produkce poklesla o 18,4 procenta a ve stejné období se dovezlo o plných 440,5 procenta více konzumních vajec. To znamená, že v roce 2003 se dovezlo117 milionů vajec s a loni 515,4 milionů. A tento trend stále pokračuje. Největšími dovozci jsou Polsko a Litva. Polsko se na celkovém importu podílí 45 a Litva 20 procenty. Vejce dovážejí za velmi nízké ceny.

Je možné uplatnit naše konzumní vejce v okolních státech ?
Bohužel pokusy o uplatnění na zahraničních trzích v okolních zemích například v Německu nebo Rakousku ztroskotávají na tom, že tamější zákazníci dávají přednost zboží domácího původu.

Naše vejce však nejsou ani dražší ani méně kvalitní.
Jaká jsou nebezpečí, pokud se problém nevyřeší ?
Tuzemská produkce konzumních vajec je pod silným tlakem dovozů za nízké ceny. Nikdo nemůže stále prodělávat. Proto musíme konstatovat, že jsou ohrožena pracovní místa nejen v prvovýrobě, ale i v navazujících činnostech (rozmnožovací chovy, líhně, výrobny krmných směsí, dodavatelé technologií apod.). Musíme si uvědomit, že producenti vajec jsou významným odběratelem krmných směsí, a to asi 270 až 300 tisíc tun za rok, a tím i tuzemské produkce obilovin. ČR nepotřebuje výrazný dovoz drůbežího masa ani konzumních vajec. Čeští výrobci jsou schopni svou produkcí náš trh dostatečně zásobit za cenu přijatelnou pro české spotřebitele.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down