Rozhovor týdne s Janem Velebou prezidentem Agrární komory ČR

Jak hodnotíte údaje o loňském hospodaření zemědělských podniků, které minulý týden zveřejnil Český statistický úřad?

Agrární komora zatím nemá podrobnou analýzu, nicméně z toho, co je známo, se zdá, že byly podhodnoceny náklady. V takovém případě by se zřejmě zisk odvětví poněkud snížil. Podle mého názoru neodpovídá situace mezi zemědělci po poklesu cen v posledním roce závěrečnému účtu. Z meziročního porovnání celkových příjmů z dotací a tržeb roku 2005 a 2004 je zřejmé, že byly vloni nižší, a to o tři až čtyři miliardy korun, což opět neodpovídá výsledku ČSÚ. My máme za loňský rok zatím zpracovanou pouze komoditní analýzu, tedy výrobu, bez ekonomických ukazatelů. K té jsme také v současné době zahájili celorepublikovou diskusi, kterou vyhodnotíme na sněmu agrární komory 24. března. Tato analýza konstatuje, že se nepodařilo zastavit zmenšování rozměru našeho zemědělství a u klíčových oborů, jako je například červené maso nebo vajíčka se dokonce propad výroby meziročně zrychlil. Například u vepřového masa klesla loni výroba o14 procent, u hovězího 16 procent a u vajec asi o13 procent. Přitom v hovězím mase jsme loni ztratili soběstačnost a u vepřového nejsme soběstační už dva roky. Situace kolem ptačí chřipky dnes ohrožuje drůbeží maso, což dosud byla jedna z komodit, která vykazovala růst. U mléka jsme na doraz kvůli nízké kvótě, přestože tam určitý výrobní potenciál byl. Druhým poznatkem studie je potvrzení, že se obecně v živočišných komoditách rozevírají nůžky mezi dovozem a vývozem, přičemž dovozy strmě rostou a my se stáváme zbytečně dovozovou zemí. V rostlinných komoditách se díky enormnímu exportu obilí, samozřejmě za nízkou cenu, podařilo snížit saldo agrárního zahraničního obchodu.

Co očekáváte v letošním roce?

Ještě předčasné hodnotit ale jsem přesvědčen, že se nebude opakovat loňský ani předloňský hektarový výnos u obilí. Prosty vypadají po přezimování vizuálně v horším stavu, než loni. U další hlavní komodity mléka zatím očekáváme mírný pokles ceny a obecně lze letos očekávat i mírný pokles tržeb u červeného masa.

Chovatelé drůbeže i zpracovatelé drůbežího masa se obávají ztrát v důsledku šíření ptačí chřipky, proto se agrární komora i ministerstvo zemědělství snaží přesvědčit veřejnost, že naše drůbež je bezpečná. Myslíte, že se to podaří?

Věřím, že ano a v propagačních akcích budeme pokračovat. Jednáme s úřadem vlády a rádi bychom podobnou akci, jako s panem ministrem, připravili za účasti premiéra. Podle spotřebitelů, z mého okolí mám dojem, že právě v tuto chvíli v souvislosti s ptačí chřipkou lidé konečně poptávají především českou drůbež zejména kuřata, a ta jsou dokonce v některých obastech vyprodána. Svoji roli hrají samozřejmě příznivé ceny, a tak se spotřebitelé předzásobují. Myslím, že se nám může podařit přesvědčit českého potřebitele o bezpečnosti naší drůbeže a až k nám ptačí chřipka dorazí, a to lze podle odborníků dříve či později očekávat, nenastanou u nás přemrštěné reakce spotřebitelů podobné těm, které jsme zaznamenali například v Itálii či v Řecku. Drůbežího masa se u nás dnes ročně produkuje kolem 300 tisíc tun a jeho průměrná spotřeba se přiblížila 30 kilogramům na obyvatele. Jsem přesvědčen, že situace, kterou jsme zažili na trhu hovězího masa po výskytu BSE se u ptačí chřipky opakovat nebude. Zatím neregistrujeme nějaký zásadní pokles poptávky, který by někoho ohrožoval. Farmářská cena u brojlerů sice již klesla na 18 Kč/ kg ale to není ani tak obraz nabídky a poptávky, ale spíše důsledek tlaku obchodních řetězců, které současné situace využívají. Situace se ale může v důsledku ptačí chřipky také otočit a paradoxně může dojít k i nárůstu cen tuzemské drůbeže. Nejen tím, že o ni projevují větší zájem naši spotřebitelé, ale v důsledku výskytu této nemoci v jiných evropských zemích se o českou drůbež začínají zajímat také zahraniční obchodníci, což se již projevuje růstem exportu u některých tuzemských producentů.