Letošní Den Zemědělce, který minulý týden proběhl na pozemcích vašeho družstva, byl zřejmě největší zemědělskou akcí letošního jara, co vás vedlo k účasti na jeho pořádání?
Den Zemědělce už u nás pořádáme podruhé a podruhé jako den pícnin. Zaměření na pícniny není náhodou, protože se nacházíme ve výše položených oblastech od 480 do 680 metrů nad mořem, a pícnin děláme opravdu hodně. Kromě 220 hektarů brambor a 200 hektarů řepky máme celou rostlinnou výrobu podřízenou živočišné výrobě. Výměra, na které hospodaříme, činí 2200 ha zemědělské půdy, z toho je 1570 hektarů orné půdy. Družstvo zaměstnává asi stovku pracovníků a náš roční obrat se pohybuje kolem 130 až 140 milionů korun. Pořádaní Dne Zemědělce je pro nás, kromě určitého komerčního přínosu, nepochybně také reklama, protože jsme vidět. Podobné akce, pochopitelně ne takového rozsahu, jako byla tato,
děláme zhruba třikrát ročně.
Mluvil jste o vaší specializaci na živočišnou výrobu, můžete být konkrétnější?
V současné době chováme 850 dojnic s průměrnou roční užitkovostí kolem 7,5 tisíce litrů v uzavřeném obratu stáda. Celkem chováme zhruba dva tisíce kusů hovězího dobytka červenostrakatého skotu. Ročně vyprodukujeme kolem šesti milionů kilogramů mléka a prodáváme také hovězí maso. Protože jde o dobře zmasilý červenostrakatý skot, odchází převážná část naší produkce do zahraničí, především do Rakouska. S výkrmem prasat jsme skončili už před osmi lety, protože výroba nebyla rentabilní. Obiloviny dnes pěstujeme ani ne tak pro krmení jádrem, ale kvůli stelivu. Prodáváme zhruba 500 tun obilí a jinak vše zkrmíme. Veškerý provoz máme stelivový, protože potřebujeme hnůj pro pozemky, na kterých pěstujeme brambory.
V jejich pěstování jste úspěšní a dokonce svoji produkci velmi dobře uplatňujete sami na maloobchodním trhu, jak jste toho dosáhli?
To, že jsme se specializovali na brambory, je dáno samozřejmě přírodními podmínkami, k tomu, abychom se dostali až ke konečnému spotřebiteli, nám pomáhá vlastní zpracovna brambor. Družstvo ji vlastní už dvacet let, ale v poslední dvou letech došlo zhruba pětimilionovou investicí k radikální obnově technologie loupání brambor, která dnes vyhovuje všem předpisům EU. Všechno je v nerezu a balicí linka odpovídá současným hygienickým potřebách. Loupané brambory následně dodáváme finálnímu odběrateli jako polotovary, ať už normálně nebo vakuově balené, se zárukou šest až sedm dní.
Naše obchodní strategie není orientovaná na supermarkety, protože nám nevyhovovaly jejich obchodní ani cenové podmínky, ale zaměřili jsme se na drobné odběratele, jako jsou hotely, vývařovny, školní jídelny a podobně. Jde o přímý kontakt se zákazníkem. Ten si na provozovně do jedné hodiny odpoledne objedná brambory a druhý den v šest hodin ráno je má tam, kde je potřebuje. Musím říct, že dnes máme velmi dobře propracovanou distribuční síť a zavážíme bramborami největší aglomerace, jako je Praha, České Budějovice, Vodňansko a samozřejmě také přilehlé okresy Pelhřimovsko a Táborsko.
Těch 220 hektarů na kterých brambory pěstujeme ale na využití kapacity loupárny nestačí, takže je nakupujeme v širokém okolí. Bohužel rozšiřovat plochy nemůžeme, protože nemáme pozemky. V poslední době už ale ani samotná kapacita zpracovny nestačí pokrýt požadavky zákazníků, takže musíme loupané brambory překupovat od jiných dodavatelů.
Co vašemu podniku působí v poslední době největší problémy
Největším problémem pro nás bude skladování odpadů ze živočišné výroby. Nyní máme dvě zpevněná hnojiště a čeká nás vybudovat ještě dvě další. Všechny provozy živočišné výroby již dnes splňují evropské požadavky, kromě jedné výkrmny býků, kde ještě bude třeba provést rekonstrukci. Uvažujeme také o tom, že bychom investovali do bioplynové stanice, a tím vyřešili koncovku živočišné výroby. Tuto investici bychom rádi realizovali příští rok, ale záleží na tom, jak budou nastaveny dotační programy, protože na ni potřebujeme získat peníze z evropských fondů. A v tom ještě bohužel jasno není, takže nevíme zda a na co podpory budou.
Trápí nás také a myslím, že nejen nás, že ani tato vláda, ani ty předchozí nedaly zemědělcům jasnou společenskou objednávku. Tato situace zemědělským podnikům hodně škodí, protože nemají jasný výhled a nemohou si stanovit dlouhodobou koncepci, jak svoji výrobu dále zaměřit.
