Sněmovní zemědělský výbor ve středu přerušil jednání o agrárním rozpočtu na příští rok a vrátí se k němu přesně za týden. Vzhledem k zásadním nejasnostem a důležitým změnám, jimiž chtějí poslanci do návrhu zasáhnout, postrádali na jednání ministra Jaroslava Palase. Ten byl s premiérem na zahraniční cestě v Jižní Americe.
V zemědělském výboru je podle jeho předsedy Ladislava Skopala (ČSSD) shoda na tom, aby se více než miliarda korun na spolufinancování strukturálních programů přesunula z vládní rezervy do kapitoly MZe. „S předsedou rozpočtového výboru Miroslavem Kalouskem jsme domluveni, že jeho výbor přesun schválí,“ uvedl Skopal. Připomněl, že jasné vymezené peněz pro Horizontální plán rozvoje venkova a Operační program zemědělství po nás požaduje i Evropská unie. „Není rovněž dořešena zásadní věc, a tou jsou prostředky pro platební agenturu. Ve hře je 13 miliard korun, které je nutné po sloučení dvou agentur v jednu přesunout z MZe na Státní zemědělský intervenční fond (SZIF),“ řekl předseda výboru.
Sněmovna v úterý schválila ve třetím čtení návrh novely zákona o zemědělství, který nepřímou novelou zákona o SZIF právně ošetřuje existenci jedné platební agentury. Předpis však musí ještě odsouhlasit Senát a prezident. Státní rozpočet, který je postavený na platné legislativě, však nemůže předběhnout účinnost projednávané novely. „Hrozí, že bychom kvůli přesunu peněz z MZe pro platební agenturu museli ve sněmovně znovu otevřít zákon o státním rozpočtu,“ vysvětlil Skopal.
Tento nesoulad považuje za velký problém poslanec Jiří Papež (ODS). „Pramení z nepřipravenosti ministerstva, které ze sebe nemůže sejmout zodpovědnost za to, že zaspalo přípravu platební agentury,“ řekl.
Zemědělský výbor se také snaží sehnat peníze na posílení národního dorovnání přímých plateb ze současných 48 procent. Podle jeho místopředsedy Jana Grůzy (KDU-ČSL) by se další dvě procenta navíc daly získat díky zhruba 490 milionům korun od státního podniku Lesy ČR, o což výbor nejspíš pokusí.
Pokud zmíněný návrh novely zákona o zemědělství podpoří Senát a prezident, nebudou muset podnikatelé v žádostech o podpory už dokazovat svou bezdlužnost. Podle nového předpisu, který má nabýt účinnosti vstupem do EU, se však všichni budou muset do 1. května 2005 přeregistrovat v obcích s pověřenou působností. Ti, kteří budou chtít začít podnikat, musí mimo jiné splnit podmínku vzdělání a bezúhonnosti. S tím však nesouhlasí Miloslav Kučera (ODS), který takový požadavek považuje za omezení vlastnických práv. Vyčíslil, že vlastníci půdy by mohli žalovat stát za poškození svých práv až o sto miliard korun za pětileté období. „Požádal jsem v této věci o stanovisko Úřad státu a práva a parlamentní institut,“ dodal Kučera.