Němečtí pěstitelé se obávají, že rozšíření Evropské unie přinese v pěstování chřestu levnou konkurenci z Polska. Už nyní se v polském pohraničí chřest německým zákazníkům dobře prodává, protože německá vášeň pro křehké stonky chřestu ožívá každoročně asi od třetího týdne v dubnu a trvá do poloviny června. Nabídka chřestu na německém trhu kromě toho rostla v posledních letech rychleji než poptávka.
Nejvíc chřestu vypěstuje Severní Porýní-Vestfálsko, druhé je Braniborsko s pověstnou beelitzskou oblastí. Na tamní písčité půdě se chřestu totiž daří dobře. „V regionu vypěstujeme víc chřestu, než se sní v Berlíně a v Braniborsku," řekl Manfred Schmidt, předseda spolku Beelitzský chřest, který sdružuje šestnáct místních farem. Rolníci teď založili i společnost, jež hledá odbyt po celém Německu.
Vášeň pro chřest je v zemi tradiční. V Beelitzu se v roce 1940 pěstoval „špargl“ na 1000 hektarech, v roce 1990 mu patřilo jen 20 hektarů půdy a letos plocha s touto plodinou vzrostla na 940 hektarů. Po Braniborsku pokrývají ochranné fólie 2200 hektarů polí. Braniborský chřest lze kvůli nižším mzdám ve východním Německu pěstovat až o třetinu levněji než západoněmecký. Kilogram chřestu stojí v berlínském supermarketu necelá tři eura, za čerstvý z pole labužník zaplatí ale i 5,40 eur.
V roce 2001 snědli Němci 72 471 tun chřestu. V zemi se ale vypěstovalo jen 52 250 tun této zeleniny. Z tuzemských polí totiž pochází nanejvýš 60 procent prodaného chřestu. Zbytek se dováží z Nizozemska, Řecka i z jižní Afriky.
Braniborská vláda podporuje prodej přímo u usedlostí. Zemědělci dostávají podle Schmidta 45 procent nákladů na stavbu hospůdky či prodejny, které jsou u každé farmy, řekl Schmidt. Z těchto 45 procent je 75 procent z prostředků EU, zbytek od zemské vlády.
