Rozšíření vyvolá novou reformu

Alespoň to tvrdí studie připravená v Dublinu skupinou Goodbody, která se specializuje na investice v potravinářském průmyslu. Pokud se chceme vyhnout reformě, říká studie, musely by země jako Německo a další přispívající zvýšit své odvody, ale to se prý nestane. Rozšíření přinese ještě vyšší tlak na společnou zemědělskou politiku unie, než byl doposud, a to povede k potřebě další reformy.

Současné členské země však žijí aktuální reformou a hodnotí, kdo bude vítězem a poraženým v důsledku modulace. Převody z I. do II. pilíře budou výhodné pro sedm z patnácti zemí unie. Podle dokumentu vypracovaném Evropskou komisí to bude Belgie, Dánsko, Německo, Francie, Irsko, Lucembursko a Velká Británie. Každá ze zemí si může ponechat pro vlastní potřebu 80 procent (Německo 90 procent) všech recyklovaných prostředků v rámci II. pilíře.
V tomto případě bylo důležité získat podporu všech čistých přispívajících zemí pro návrh modulace, tak aby se peníze uvolnily z přímých plateb. Hodně zemí mělo obavy, že uvolněné peníze budou ztraceny pro farmáře členských zemí a šly by někam jinam, pokud by zde nebyl nějaký mechanismus, který umožňuje použití prostředků v zemi, kam byly původně určeny. Provizorní propočty založené na modulační úrovni pět procent pro rok 2007 ukazují finanční dopad celého modulačního systému. Je daných osmdesát procent peněz, které budou znovu použity v každé zemi (Německo 90 procent, aby zvýšilo podíl rozvoje venkova v bývalé NDR), s cílem specifických úkolů rozvoje venkova, ale i tak dochází k určité redistribuci mezi členskými státy.
Portugalsko dostane zpět 375 procent peněz, které vloží do modulační kasy, Rakousko 253 procent. Mezi ostatními zeměmi, které získají z modelu více než sto procent, je Řecko s 173 procenty, Španělsko 134 a Finsko 122 procent. Nizozemsko a Švédsko dostanou 85, resp. 87 procent, což je sice nad limit 80 procent, ale budou čistí přispívající.
Britská vláda potvrdila, že chce provést plné odpojení plateb od produkce od nejbližšího data, tedy od roku 2005. Ovšem Skotsko se dále zabývá možností vytvořit schéma s částečným odpojením pro svůj sektor hovězího. Ale uvažuje se i o dalších možnostech pro jednotlivé oblasti.
Německá vláda chce zavést jednotnou platbu na farmu na regionální bázi po uplynutí přechodného období. Model je kombinací přístupu na základě farmy a regionálního modelu. Po skončení přechodného období, někdy v roce 2012, se mají všechny platby převést do plateb na hektar. Živočišný sektor dostane platby založené na základě pro farmu, později převedené do regionálního modelu. I nadále se diskutuje, zda jednotná platba na hektar bude platit pro celou zemi od roku 2012, nebo si regiony mohou vybrat rozdílné modely.
V Irsku budou hlavně farmáři v mléčném sektoru čelit v příštích letech podstatnému snížení příjmů. Podle mlékařské asociace jsou propočty příjmů pro rok 2008 o 20 procent nižší než nynější. Ale pokud farma využije možností v rámci protekčního schématu rozvoje venkova, pak se příjmy mohou zlepšit o devět procent. Asociace požaduje rovněž zvýšení denní kvóty pro příštích pět let. To znamená, že farmáři, kteří v sektoru zůstanou, budou muset rozšiřovat svoji činnost, a tím zabezpečit vývoj příjmů.

Ing. Karel Matoušek