Rozvoj řepky komplikuje málo techniky

Další rozšiřování žlutých řepkových polí v Česku bude v příštích letech vzhledem k nedostatku zemědělské techniky komplikované, řekl Petr Baranyk ze Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin. Přesto podle něj přetrvá snaha pěstitelů o rozšiřování lánů s touto plodinou, jejíž pěstování se farmářů na rozdíl od řady ztrátových plodin vyplácí.

"Pokud chtějí zemědělské podniky přežít, musí pěstovat ziskové a nikoli ztrátové plodiny. V tomto směru jsou řepka a obilí velmi atraktivní a jiné plodiny vytlačují," uvedl Baranyk.
Zemědělci loni na podzim rozšířili plochu osetou ozimou řepkou meziročně o pět procent na rekordních 390.704 hektarů. Loňská sklizeň řepky činila 1,04 milionu tun, meziročně o sedm procent méně. Nadpoloviční množství loňské sklizně bylo zpracováno na metylester řepkového oleje (MEŘO), který se přidává do nafty.
Plochy oseté řepkou vzrostly od konce osmdesátých let více než trojnásobně. Jen zhruba o deset procent se od roku 1989 snížily plochy obilovin. Naopak v tuzemsku dříve tradiční plodiny jako jsou brambory nebo cukrovka tuzemská pole opouští.
Zemědělské podniky mají podle Baranyka v současnosti dostatek pluhů pro orbu, která řepce svědčí, ale je pomalá, modernějších bezorebných systémů mají naopak nedostatek. "Bezorebné systémy vyžadují jiné stroje, není jich zatím dostatečné množství, jsou rychlejší, ale náročnější na technologickou kázeň. Kdo to s nimi neumí, má obvykle nižší výnosy než po orbě," řekl.
Baranyk se shoduje s nedávným vyjádřením prezidenta Agrární komory Jana Veleby, který letos předpokládá přes rekordní osevní plochy řepky nižší úrodu než v loňském roce. "Díky atraktivním cenám řepky se letos na jaře nezaoralo mnoho špatně přezimovaných ploch, které by v jiných letech zaorány byly," řekl Baranyk. Zhruba 100.000 hektarů řepky bylo kvůli nepříznivému počasí zaseto až po agrotechnické lhůtě v průběhu září a do zimy šla tato řepka nedostatečně vyvinutá. Produkce z těchto ploch bude pravděpodobně podprůměrná a sníží celkovou produkci. V posledních dnech a týdnech se navíc začínají objevovat místy až masivní škody způsobené škůdcem bejlomorkou a chorobou peronosporou.
Rozšiřování žlutě kvetoucích řepkových ploch má však i řadu kritiků, například mezi myslivci. Její velké plochy totiž způsobují úhyny srnčí zvěře.