Růst dovozu příměsí do bionafty

Výroba takzvaných metylesterů mastných kyselin (FAME), které se využívají jako součást bionafty, loni v České republice po letech růstu klesla o 18 procent na zhruba 173 tisíc. Dovoz příměsí do bionafty naopak vzrostl více než o 40 procent. Na tiskové konferenci to minulý týden uvedl výkonný ředitel Sdružení pro výrobu bionafty Petr Jevič. Podle výrobců byl tento trend výsledkem zvýšených dovozů levného FAME z Jižní Ameriky.

Podle generálního ředitele společnosti Preol Petra Cingra za tím stojí dovozy zboží z Jižní Ameriky, které se sem vozilo za ceny, za které se to tu nedá vyrábět. Dovoz FAME loni vzrostl o 44 procent na 78 314 tun. Celková domácí spotřeba loni klesla o 1,2 procenta na 242.267 tun. Ze země se naopak vyvezlo 6703 tun, meziročně o 60 procent méně.
Příměsi do nafty se v České republice z více než 90 procent vyrábějí z řepky jako melylester řepkového oleje MEŘO. Z celkové loňské úrody řepky ve výši 1,1 milionu tun bylo do pohonných hmot zpracováno přibližně 37 procent. Pěstitelé loni velkou část nezpracované řepky vyvezli, zpracovatelé ji naopak více zpracovali například do potravinářských olejů.
Zejména v posledních letech souvisela zvýšená spotřeba biopaliv s navýšením povinného přimíchávání biosložek do motorové nafty ze 4,5 procenta na šest procent.
Půda na potraviny i biopaliva Podle zástupců Českého sdružení pro biomasu a Svazu výrobců bionafty není pravdivé tvrzení, že biopaliva produkovaná v České republice zabírají plochu pro pěstování potravin. „Naopak se díky číslům ukazuje, že po zrušení „zelené nafty“, mohou biopaliva významně přispět k omezení skokového zvýšení cen potravin, které ministerstvo zemědělství předpokládá,“ uvedli s tím, že navíc již dnes přináší do státního rozpočtu stovky milionů korun. Jevič připomněl, že v České republice je dostatek zemědělské půdy, aby stačila na stoprocentní potravinovou bezpečnost, a ještě k tomu nabídla přibližně jeden milion hektarů pro pěstování biopaliv. „Zajímavým zjištěním je navíc fakt, že pravděpodobně díky biopalivům se v letošním roce stane české zemědělství energeticky soběstačné – spotřebuje se v něm stejně velké množství energie, jaké se v něm vyrobí,“ řekl.
Obdobná situace je i v ostatních zemích střední Evropy. „Pod tíhou těchto argumentů již začíná couvat i Evropská komise, která ještě v loňském roce přišla s tím, že výrobu první generace biopaliv omezí jen na pět procent a podpoří moderní biopaliva z odpadů. Ta však v Evropě chybí, a proto nyní irské předsednictví navrhuje toto omezení pro konvenční biopaliva zrušit,“ informoval ředitel Českého sdružení pro biomasu CZ Biom Jiří Trnka. Podle něj jde o krok správným směrem. Proti původnímu návrhu Evropské komise, který by vpodstatě zlikvidoval to, co se v Evropě budovalo deset let, jde o kompromis, který umožní současné generaci biopaliv dožít a zároveň nastartuje rozvoj moderních biopaliv dalších generací. Komise uvedla, že v období po roce 2020 by měla finanční podporu dostávat pouze ta biopaliva, která budou přispívat k výraznému snížení emisí skleníkových plynů a nebudou vyrobena z plodin využívaných jako potraviny či krmiva.
Biopaliva státu vydělávají S výrobou metylesteru řepkového oleje (MEŘO) – FAME a bioethanolu je spojeno přibližně 7 100 pracovních míst, z čehož 6 450 spadá pod zemědělskou výrobu. „Zajímavá jsou v této souvislosti čísla přínosu do státní pokladny. Jeden pracovník pohybující se v biopalivářském sektoru do ní přinese za rok 225 až 250 tisíc korun (platba sociálního a zdravotního pojištění a zdanění přepočtených příjmů). To vše znamená celkový přínos 1,7 – 1,85 miliardy korun za rok,“ vypočítal Jevič s tím, že daňová podpora pro FAME (B100), směsnou motorovou naftu SMN 30 (B30) a bioethanol E85 v roce 2011 činila celkem 1,068 miliardy korun. „Pokud tuto částku porovnáme s tou, která ukazuje přínos zaměstnanců do státního rozpočtu, vychází nám, že biopaliva vyrobená v České republice nejsou ztrátová,“ doplnil Jevič a zdůraznil, že v roce 2014 skončí podpora takzvané zelené nafty. Zemědělci tak přijdou o možnost využít vratky na naftu. Tím se zvedne cena za litr o přibližně 3,50 koruny, proti roku 2012, kdy byla vratka ještě vyšší, dokonce o více než 6,5 koruny. „Použití B100 přináší zemědělcům možnost, toto skokové zvýšení nákladů alespoň částečně zredukovat. Místo 27 korun za konvenční naftu by platili jen 23 korun za bionaftu. To je výrazná úspora čtyř korun na litr. Ta může pomoci zabránit výraznému vzrůstu cen potravin,“ vysvětlil Karel Hendrych ze společnosti Preol.