Růst kapacity solárních systémů v Evropské unii v roce 2024 zpomalí na 24 procent a v následujícím roce na 23 procent kvůli nepříznivému vývoji velkoobchodních cen elektřiny a problémům se získáváním povolení k připojení síti. V letošním roce EU podle předběžných údajů zvýšila kapacitu solárních elektráren o 27 procent na 263 gigawattů (GW). Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na zprávu asociace SolarPower Europe.
Cílem EU je do roku 2030 instalovat solární zařízení o kapacitě 600 GW. To vyžaduje výrazné zrychlení jejich rozvoje.
SolarPower Europe uvedla, že prudký růst cen elektřiny a plynu a obavy z výpadků dodávek energie vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu vyústily ve vážné obavy o energetickou bezpečnost. Postavily tak v letech 2022 a 2023 solární energii do zcela nového světla. Poptávka po rezidenční fotovoltaice však ve druhé polovině letošního roku zpomalila. Podle asociace za to mohou výrazně nižší velkoobchodní ceny elektřiny a vyšší inflace, které převládají nad obavami o energetickou bezpečnost a také zároveň zvyšují náklady místních výrobců zařízení.
Solární systémy sahají od individuálních střešních instalací fotovoltaických panelů přes instalace určené pro komerční a průmyslová zařízení až po pozemní velkokapacitní solární elektrárny.
V letošním roce má přírůstek kapacity činit 56 GW, což je o 40 procent vyšší přírůstek než v roce 2022. Výsledek vychází z předběžného sledování kapacit a tržních podmínek. Konečný údaj by měl být známý v první polovině příštího roku. V roce 2024 se však má nová kapacita meziročně zvýšit jen o 11 procent, tedy 62 GW.
Nejvíce instalací uskutečnilo letos Německo, celkem 14 GW. Následuje Španělsko, které instalovalo 8,2 GW a Itálie s 4,9 GW. Celková kapacita solárních elektráren v Německu činí 82,1 GW.*
