Rozmach ekofarem se v České republice kvůli zastavení dotací pro začínající ekologicky hospodařící zemědělce výrazně zpomalil. Zatímco loni se počet ekofarem zvýšil o 403 na 3920, tak za prvních osm měsíců letošního roku jich přibylo 20. Zveřejnilo to ministerstvo zemědělství.
Letošní výrazné snížení počtu nových ekofarem podle Martina Leibla z oddělení ekologického zemědělství MZe souvisí s tím, že kvůli vyčerpání peněz byly zastaveny dotace pro nové ekologicky hospodařící zemědělce. "Nebudou ani příští rok a lze očekávat, že nárůst počtu ekofarem už nebude takový, jaký byl dosud. Státní podpora byla hlavním důvodem, proč farmáři na ekologické zemědělství přecházeli," řekl novinářům Leibl. Plocha, kterou ekozemědělci na konci letošního srpna obhospodařovali, zabírala 11,55 procenta celkové zemědělské půdy v ČR. Loni se její podíl zvýšil z 10,55 procenta v roce 2010 na 11,4 procenta. Celková výměra zemědělské půdy v ekologickém zemědělství vzrostla o 5717 hektarů na srpnových 488.644 hektarů.
Plocha orné půdy, na které se hospodaří podle pravidel ekologického zemědělství, se ale snížila z 59.281 hektarů v závěru loňského roku na srpnových 59.103 hektarů. Výměra ekovinic letos vzrostla o 23 hektarů na 988 hektarů a sadů o 267 hektarů na 6720.
Největší podíl na ekologickém zemědělství mají v Česku dlouhodobě trvalé travní porosty sloužící převážně k pastevnímu chovu dobytka, letos v srpnu na ně připadlo 404.856 hektarů. Jejich plocha se ve srovnání s koncem loňského roku zvýšila o 6796 hektarů.
Počet výrobců biopotravin za prvních osm měsíců klesl o 164 na 482, což podle MZe souvisí s tím, že supermarkety Billa přestaly dopékat biopečivo ze zmražených polotovarů. K nejčastěji zpracovávaným bioproduktům patří maso, mléko a mléčné výrobky, zelenina, ovoce a pekařské, cukrářské a moučné výrobky. Významný je počet registrovaných výrobců bio vína, kterých je evidováno 77.
Podle akčního plánu, který v prosinci 2010 schválil kabinet, má vzrůst podíl ekologického zemědělství do roku 2015 na 15 procent. Podíl biopotravin na celkovém trhu s potravinami by měl ze současného zhruba jednoho procenta stoupnout na trojnásobek. Materiál si také klade za cíl obrácení poměru mezi dováženými a domácími biopotravinami ve prospěch tuzemských. V současné době jich stále více než polovina pochází z dovozu. Leibl se zatím neobává, že výrazně pomalejší růst počtu ekofarem ohrozí splnění vládou schváleného plánu. "Je otázkou, jak se podaří nastavit dotace od roku 2014. Myslím si ale, že je reálné toho (patnáctiprocentní podílu ekofarem) dosáhnout, ale nedá se to říct na 100 procent, protože se nyní diskutuje o tom, jaké budou sazby dotace na travní porosty a ornou půdu," podotkl. Obrat tuzemského trhu s biopotravinami v roce 2010 stagnoval na 1,6 miliardy korun. Průměrná roční útrata obyvatele Česka za biopotraviny tak předloni činila necelých 200 korun. Podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin zůstal stejně jako o rok dříve kolem 0,7 procenta.