Různorodost výroby nese stabilitu

Úzce specializovaných firem se krize dotkla více než podniků, které měly svoji výrobu diverzifikovanou. V určitých letech je totiž ziskovost vyšší v jedné oblasti a v dalším období v jiné, míní generální ředitel a.s. Úsovsko Jiří Milek, který byl vyhodnocen v soutěži Manažer roku jako nejlepší manažer odvětví potravinářství za minulý rok. Podle něj různorodost výroby přináší větší stabilitu podniku.

A.s. Úsovsko se sídlem v Klopině na Šumpersku patří k jedněm z největších zemědělských podniků. Hospodaří na výměře zhruba 14 tisíc hektarů. „Snažíme se nakupovat půdu. V současnosti jí již máme asi 30 procent vlastní,“ podotkl Milek s tím, že společnost hospodaří v řepařské a v horské oblasti. Zabývá se nejen tradiční rostlinnou a živočišnou produkcí, ale i ovocnářstvím a potravinářskou výrobou. K ní patří zejména produkce celozrnných tyčinek a slaných produktů. „V minulosti na tom byla potravinářská výroba ekonomicky dobře a živočišná výroba hůře. Dnes je poměrně lukrativní rostlinná výroba, ale živočišná je na tom špatně,“ přiblížil Milek. V posledních letech se podnik soustředil spíše na potravinářskou výrobu a ovocnářství. Obhospodařuje více než 300 hektarů ovocných sadů, a to nejen v konvenčním, ale i v ekologickém režimu. Pěstuje zejména jablka, višně a rybízy. Prodává pak prostřednictvím odbytového družstva CZ Fruit. „Roční produkce představuje sedm tisíc tun ovoce včetně rybízu,“ podotkl Milek. Celá výroba je od roku 1994 zapojena do Svazu pro integrované systémy pěstování ovoce s právem užívání ochranné známky SISPO na veškerou produkci. „U rybízu bude letos sklizeň velice špatná, jabloně jsou zhruba z 30 procent pomrzlé,“ podotkl s tím, že v posledních letech se v oblasti začaly častěji vyskytovat kroupy, proto podnik vybudoval sítě proti kroupám. „Za minulých osm let se vyskytly asi šestkrát,“ vysvětlil.
Produkci chtěli zpracovat Kvůli potížím s odbytem jablek se podnik rozhodl je zpracovávat. Nejdříve se přišlo s myšlenkou, že by se mohly sušit, míchat s otrubami a dodávat lékárnám. Zjistili, že to není ta pravá cesta, protože by se toho příliš neprodalo. Vybudovali proto technologii na výrobu műsli tyčinek, které tehdy začalo vyrábět ještě ZD Úsovsko. Začátky byly podle Milka složité, protože v České republice nebyla dostatečná klientela. Tato oblast se však velice rychle začala rozvíjet. Lidé po roce 1989 začali cestovat a zajímat se o cereální výživu.
Podle ředitele k výrobě těchto produktů však z vlastních surovin používají jen sušená jablka, která jsou ovocným základem, ale další produkty vozí z celého světa. „V ČR například není výrobce sušených meruněk, který by dokázal dodat jeho potřebné množství, protože to není tak jednoduché. Švestky například vozíme až z Kalifornie, brusinky také,“ podotkl. Své výrobky podnik dodává zejména na český a slovenský trh, ale také exportuje do dalších zemí včetně Rakouska, Maďarska, Pobaltských zemí, Ruska, Chorvatska i Slovinska.
Milek připomněl, že první technologii na výrobu műsli tyčinek získali z Nizozemska. „Druhou linku jsme kupovali jako skládačku několika firem,“ podotkl. Dnes mají dvě linky a pracují na dvě směny, za směnu jsou schopni vyrobit 50 tisíc tyčinek. „Spotřeba a požadavky na műsli tyčinky jsou během roku velice nevyrovnané, v prosinci a lednu se téměř nevyrábí, více se to rozjíždí v březnu, špička nastupuje duben, květen, v době, kdy se řada lidí vydává za portem, či výlety. Podnik se podle něj musí také potýkat s problémem konkurenčního boje řetězců, který se ve svém důsledku negativně projeví na úkor výrobců. „Každý rok chtějí vylepšit podmínky, každý rok jim musíte slevit. Dostali jsme se do stavu, že ze zisku postupně získávají až 60 procent. Je proto dobře, že existuje alespoň nějaký zákon o významné tržní síle,“ poznamenal. K jeho uvažovanému zrušení uvedl, že nejdříve by měly být základní body zakotveny v jiných zákonech a pak teprve tento zákon zrušit, dodal.
Obávají se zrušení kvót V oblasti živočišné výroby se společnost zaměřuje na produkci mléka. Chová asi 1400 dojnic, k tomu mladý skot. Vyprodukuje asi 12 milionů litrů mléka ročně. Když se prodávalo i kolem šesti korun za litr, tak zaznamenal ztrátu 24 milionů korun. Mléko dodávají do mlékárny Orrero k výrobě dlouho zrajícího síru Grand Moravia a Werena.
Vedle toho má i asi 800 krav bez tržní produkce mléka, které chová na asi 3700 hektarů trvalých travních porostů. Mléko by mohlo být podle Milka zajímavou komoditou. „Pokud se však po roce 2015 zruší kvóty, mám obavy i z toho, že mléko dopadne tak špatně jako prasata,“ podotkl. Podnik přitom počítá s investicí do chovu skotu, kterou plánuje ve třech etapách. Nyní probíhá výstavba kravína pro 300 kusů, následně se budou rekonstruovat stávající stáje a dobuduje se další stáj. „Krávy z celého koncernu by se měly dostat na jedno místo. Koncovkou by pak měla být bioplynová stanice,“ přiblížil.
Co se týká rostlinné výroby, společnost převážně pěstuje obiloviny, a to potravinářskou pšenici, sladovnický ječmen, oves, řepku a okrajově i 200 hektarů cukrovky. Neopominutelné jsou i krmné plodiny.
Chybí připojení Akciová společnost Úsovsko byla založena v roce 1995 a vznikla z bývalého družstva. Nyní se na ní podílí asi 800 akcionářů. Je rozdělena do pěti divizí. V současné době završuje výrobu v koncernu Úsovska ve firmách Mohelnická zemědělská a.s., Libinská AGRO a.s., ZP Agro s.r.o., ÚSOVSKO EKO s.r.o. a Fit Fruit s.r.o.
Společnost Úsovsko se majetkově podílí i na dvou bioplynových stanicích, a to o výkonu jeden megawatt v Třeštině a 520 kW v Šumperku, kde se veškeré teplo prodává do centrálního vytápění. V Třeštině se odpadní teplo využívá na chov ryb - sumců, který je zatím v poloprovozní fázi. „Zatím jsme odchovali první várku ryb, vychází nám to na asi deset tun sumců,“ podotkl. Teplo využívají i v sušárně dřeva. „V České republice chybí koncepce, jinak by nebylo možné připustit, aby se postavila biostanice a nebylo využité teplo,“ podotkl. Za velký problém rovněž považuje avizované zvýšení daně z přidané hodnoty na potraviny, protože to nejprve postihne výrobce. Obchodníci se budou snažit udržet nízké prodejní ceny a projeví se to v nákupních cenách.
„V této republice se totálně likviduje malá a střední výroba,“ prohlásil s tím, že před krizí celý podnik zaměstnával asi tisíc lidí, dnes jich není ani 700. Za tři čtyři roky ubylo přes 300 lidí, nejvíce z průmyslové a stavební oblasti. „Každá velká firma musí mít koncepci, kam chce jít a co má dělat. Stát by podle něj měl mít tuto koncepci daleko více propracovanou.
„Existuje tady diskriminace velkých firem, a to přestože fungují a vytvářejí volná pracovní místa. My například nemáme možnost čerpat podporu na pojištění. Proto zvažujeme, že budeme omezovat ovocnářství,“ poznamenal. Snažili se zaměřit na energetiku. Chystají další tři projekty bioplynových stanic. „V Klopině spotřebováváme asi za dva miliony korun plynu, tak bychom to ušetřili,“ podotkl s tím, že by chtěli na teplo napojit například i škola, nebo školku. Problémem je ale získat připojení do distribuční sítě, doplnil.