Jak to bude s podporami po vstupu České republiky do Evropské unie? Kdy a kde se musí zemědělec přihlásit? Kdy dostane peníze? Na co má nárok a na co ne?
Vezměme si příklad soukromě hospodařícího zemědělce pana Z., který vlastní 60 krav bez tržní produkce mléka, hospodaří na 400 hektarech (většinu půdy má pronajatou). Část této půdy je v podhorské oblasti, a tu je využívá jako pastviny. Na 250 hektarech pěstuje pan Z. pšenici.
Pan Z. má nárok na přímé platby na produkci pšenice i hovězího. V každém případě mu peníze za tyto podpory nedorazí na jeho účet samy, musí se o ně přihlásit. Přihlášky o takovou dotaci bude zpracovávat Integrovaný administrativní a kontrolní systém při ministerstvu zemědělství. Evropská komise nestanovuje podrobná pravidla, jak a kde se má pan Z. o podporu přihlásit. Předpokládáme však, že přihlášky bude možné podávat prostřednictvím zemědělských agentur. Samotné vyplácení těchto podpor je rovněž záležitostí ministerstva zemědělství, nicméně, za normálních okolností by měl pan Z. obdržet peníze za svoji produkci hovězího masa v říjnu 2004 (vstup ČR do EU bude 1. května 2004). První přímé platby za jeho pšenici pak dorazí v průběhu listopadu 2004 až února 2005. Připomeňme si, že přímá platba za tunu pšenice je v současných členských státech 63 eur, dohodnutý referenční výnos pro Českou republiku činí 4,2 tuny na hektar. Předpokládejme, že v prvním roce vstupu dorovná ČR přímé platby do 55 procent úrovně vyplácené v dnešních členských státech unie a jedno euro se bude rovnat 31 koruně. Pokud plochu, na níž pěstuje pan Z. pšenici, vynásobíme referenčním výnosem, přímou platbou na hektar a kurzem koruny (250x4,2x63x55x31), zjistíme, že pan Z. může na přímých platbách za pšenici získat až 1,128 milionu korun. Tato částka již zahrnuje podíl z českého státního rozpočtu. Přímá platba na masnou krávu v unii činí 200 eur. Panu Z. tedy masná kráva, která bude v rámci kvóty, vynese na přímých platbách až 110 eur, tj. 3410 Kč.
Další podpory může pan Z. získat z prostředků na rozvoj venkova. Fungování těchto podpor je popsáno velmi srozumitelně v nařízení rady č. 1257/1999. Toto nařízení uvádí devět možných opatření, na něž se mohou podávat projekty. Jde o investice do zemědělských podniků, podpora začínajícím mladým farmářům, vzdělávání, předčasný odchod do důchodu, méně příznivé oblasti LFA, agroenvironmentální opatření, zlepšení zpracování a odbytu zemědělských výrobků, lesnictví, diverzifikace činnosti a rozvoje venkovských oblastí. Pravidlem však je, že každý členský stát, za několik měsíců tedy i ČR, musí vytvořit svůj vlastní program, na jehož základě bude podpory projektům udělovat. Každý program musí zahrnovat agroenvironmentální opatření, ostatních opatření již nejsou povinná. Zaleží tedy na tom, jaký program a na jaká opatření Česká republika Evropské komisi předloží.
Přes pastviny pana Z. teče potok. Pan Z. si vypracuje projekt na ochranu ptáků hnízdících na březích tohoto potoka a zároveň se zaváže k pravidelnému sekání trávy na jeho březích, a to na celkové ploše 20 hektarů. Pokud bude tento projekt schválen (v rámci agroenvironmentálních opatření), může pan Z. získat za tyto svoje aktivity 100 eur na hektar, celkem tedy asi 62 tisíc korun. Pan Z. si také bude moci v rámci investic pořídit například traktor s 50procentní slevou (polovinu totiž zaplatí EU). Pan Z. se rovněž může rozhodnout využít jednu ze svých hospodářských budov a přestavět ji na malý penzion. I v tomto případě bude hradit EU polovinu nákladů.
V tuto chvíli dokážeme odhadnout, že prostředky pro méně příznivé oblasti by mohly být vyplaceny panu Z. do konce roku 2004, stejně tak jako prostředky na agroenvironmentální opatření. Prostředky na investice budou hrazeny v závislosti na délce projektu, stejně jako u programu Sapard. V každém případě je jasné, že objem finančních prostředků na tyto projekty bude po vstupu značný. Jde jen o to, jakých příležitostí se pan Z. chytne. Nabízí se mu jich totiž řada.
