S maximálními platbami můžeme konkurovat

Pokud by přímé platby po vstupu do EU dosáhly 55 procent, včetně navýšení u vybraných komodit, byla by Česká republika na evropském trhu konkurenceschopná. Úroveň 25 procent nám šanci nedává žádnou. Uvedl to dnes na semináři ve Žďáru nad Sázavou předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský.

Zemědělci zatím neznají všechny podmínky pro vyplácení podpor po vstupu České republiky do Evropské unie. Národní zdroje na dorovnání přímých plateb na 55 procent v prvním roce po vstupu zatím nebyly garantovány a rolníci se obávají, že by stát na tento účel nemusel mít dostatek prostředků. Pro rozhodování o efektivní výrobní struktuře zemědělských podniků také chybí stanovení referenčního výnosu
obilovin. Ministerstvo zemědělství uvádí, že objem financí pro
zemědělství a venkov bude po vstupu do roku 2006 v ročním průměru činit potřebných 26,5 miliardy korun. Stát se ale zatím k doplatku přímých plateb nezavázal a prostředky z EU představují strop, který lze čerpat, pokud budou připraveny platební agentury a pokud nové mechanismy zvládnou také zemědělci, dodal.
Podle Jirovského souvisí úspěšnost českých zemědělských
podniků v unii s nutnými změnami v jejich výrobním zaměření podle podmínek, v nichž hospodaří. Firmám ale k takovému rozhodnutí od ministerstva zemědělství dosud chybí stanovení referenčního výnosu obilovin, na jehož základě se budou vyplácet přímé platby.
Zatímco zemědělci z nižších poloh volají po stanovení
několika výnosů podle produkčních oblastí, rolníci hospodařící v podhorských a horských podmínkách chtějí jeden referenční výnos. Podle nich by vyšší výnos a tedy i vyšší přímé platby pro nížiny tyto oblasti neúměrně zvýhodnil.