Podoba zemědělských podpor v Evropské unii po roce 2013 je zatím nejasná. Přímé platby však budou vypláceny i po tomto roce s tím, že jejich objem bude zřejmě výrazně nižší než v současnosti. Hovoří se o třicetiprocentním až čtyřicetiprocentním poklesu, což by měla být maximální hranice. Všichni se shodují na jednom, investovat se má hlavně do rozvoje venkova, uvedl Dirk Ahner z Evropské komise na konferenci konference Vize dlouhodobého vývoje zemědělství a venkova v EU.
Ahner se domnívá, že konkurenceschopnost zemědělství zvýší peníze pro rozvoj venkovam, nikoli vyšší přímé platby. Zdůraznil, že Česká republika má v tomto směru velkou příležitost, protože zdroje z EU pro tuzemský venkov v letech 2007 až 2013 proti současnosti výrazně vzrostou, je tedy třeba je co nejefektivněji využít.
Venkovu prospěje zejména vytváření nových pracovních příležitostí, aby tam lidé zůstávali. A to znamená směřovat peníze na venkovský rozvoj, souhlasí ředitel sekce potravin, zemědělství a rybářství při OECD Stefan Tangermann. Tyto peníze nebudou podléhat tlaku Světové obchodní organizace na odbourávání, jako třeba podpory cen, protože nenarušují obchod.
Pokles dotací po roce 2013 připomněl i ministr zemědělství Jan Mládek. Vedle toho musí unie do roku 2013 odbourat vývozní subvence, což může znamenat tlak na snižování cen některých komodit a možné problémy s odbytem. Běžně se totiž s podporou vyváží například evropské přebytky obilí. Podle Mládka jde o výzvy, na které se zemědělství a venkov musí připravovat.
