Salima o bezpečnosti

Bezpečnost potravin a zdravá výživa – v tomto duchu se nesl letošní mezinárodní potravinářský veletrh Salima. V Brně se minulý týden konal za vysoké zahraniční účasti jeho 25. ročník.

Příležitosti představit nejnovější trendy v oboru využila při čtveřici veletrhů Salima, MBK, Inteco a Vinex více než tisícovka vystavovatelů, z nichž více než třetina byla ze zahraničí.
„Evropská unii má nejbezpečnější potraviny na světě,“ uvedl při zahájení veletrhů evropský komisař pro zdraví a ochranu spotřebitele Markos Kyprianou. Salima jde podle něho správnou cestou, když se věnuje novým trendům v oblasti nápojů a jídel pro zdravý životní styl. „Zdravé stravování je trend, který potravinářům nabízí obrovské obchodní příležitosti,“ prohlásil komisař. Je podle něho důležité, aby výrobci využívali existence nového trhu a zaměřili se na potraviny, které budou spotřebitelé žádat.
„Bezpečnost potravin, je v současnosti tématem, které si zaslouží nejvyšší pozornost. Ochrana spotřebitele je pro nás prioritou,“ uvedl ministr zemědělství Jan Mládek na mezinárodní konferenci nazvané Bezpečné potraviny na společném trhu Evropské unie, nosné doprovodné akci Salimy. Podle loňského průzkumu téměř tři čtvrtiny obyvatel České republiky důvěřuje zdravotní nezávadnosti potravin českého původu. „Vysoká důvěra v domácí potraviny svědčí o tom, že těžíme z přísné legislativy,“ konstatoval.
Základem důvěry spotřebitelů a jejího udržení je osvěta a dobrá komunikace, zaznělo také na odborné konferenci. Zejména v souvislosti s ptačí chřipkou je nutné vést osvětovou kampaň týkající se zdravotních rizik i ochrany životního prostředí. Jak uvedl ministr Mládek, nezbytná opatření jsou u nás již zajištěna. „Je důležité, aby všichni občané měli přístup k objektivním informacím o ptačí chřipce a možných rizicích, která z onemocnění plynou. Proto budou v nejbližších dnech do všech domácností rozeslány informační letáky,“ řekl.
„O bezpečnost potravin v EU se nemusíme obávat. V této oblasti jsme v posledních letech vykonali významný kus práce,“ zdůraznila v Brně Paola Testori Coggi, ředitelka divize bezpečnosti potravního řetězce Generálního ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele. Teď podle ní musíme začít čelit nové výzvě, kterou je obezita. „Není to už problém jen USA, ale i celé Evropy,“ poznamenala.
Potravinářská komora (PK) na veletrhu představila dva nové projekty - registr kvalitních českých firem nazvaný Najdi si svého výrobce, který je od minulého týdne na webové stránce komory, a technologickou platformu pro spolupráci v celém potravinářském řetězci. „Chceme, aby se spotřebitel na trhu lépe orientoval a dokázal si najít český výrobek především těch producentů, za jejichž kvalitu můžeme ručit,“ uvedl prezident PK Jaroslav Camplík. Dodal, že podporovat budou zejména výrobky s národní značkou Klasa, která už má u zákazníků své pevné místo.
Ministr Mládek předal v Brně ocenění dalším 33 domácím producentům pro 186 výrobků. Klasu tak může používat už více než tisícovka potravinářských výrobků. Některé z nich se prezentovaly přímo v expozici Státního zemědělského intervenčního fondu. Ten chce letos zpřísnit podmínky pro udělení známky. Fond chce dosáhnout stoprocentní čistoty základních surovin, některé přídavné látky z českých potravin vedených pod značkou Klasa zcela zmizí.
Podle nových pravidel by měli výrobci omezeno používání doplňkových surovin, jako je sušené odstředěné mléko nebo enzymatické přísady v pečivu.
Čerstvým oceněním Zlatá Salima se mohlo na veletrhu pochlubit třináct potravinářských výrobků a dva stroje. Čtyři ceny získala například písecká firma ZŘUD.
Vedle České republiky měly na brněnském výstavišti nejpočetnější zastoupení vystavovatelé z Rakouska, Německa, Slovenska, Polska a Itálie.Podle obchodního rady rakouského velvyslanectví v Praze Michaela Angerera není pro tamní firmy jednoduché dostat se na český trh. Hledají proto mezery v nabídce tuzemských producentů. Angerer také míní, že obecně jsou rakouské potraviny zatím kvalitnější než naše, za což může jiný vývoj obou zemí před rokem 1989. Rakouské potravinářské firmy loni vyvezly do Česka podle ČTK zboží za 4,5 miliardy korun, obráceným směrem odešlo zboží za 3,7 miliardy korun. V obou případech jde o nárůst více než třicet procent.