10.03.2011 | 01:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Salmonely má nejvíce maďarská drůbež

Nejvíce kontaminované jatečně opracované drůbeže v Evropské unii mělo v roce 2008 Maďarsko, na druhém místě skončilo Polsko a třetí bylo Bulharsko. Bez nálezu byla drůbež dánská, estonská, finská a lucemburská. Česká republika měla menší podíl infikovaných vzorků než třeba sousední Německo či Belgie.

O kontaminaci těl jatečně opracované drůbeže ve státech evropské unie vypovídá nedávno vydaná zpráva Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA). Nutno ale poznamenat, že vychází z průzkumu realizovaného v těchto zemích již v roce 2008. Podle této zprávy bylo ve zmíněném roce v celé unii na salmonelu pozitivních 13,1 procenta zkoumaných jatečně opracovaných těl drůbeže. Nejvíce nálezů – 87,5 procenta – bylo v Maďarsku. Daleko za tímto alarmujícím výsledkem zůstalo druhé v pořadí Bulharsko s 26,9 procenta kladných nálezů těsně následované třetí zemí v pořadí, a to Polskem s 25,5 procenta pozitivních kusů drůbeže. Na dalších místech bylo Slovensko (21,6 procenta), Malta (21 procent) a Belgie (203 procenta). Česká republika s podílem salmonelou infikovaných těl 5,5 procenta se řadila ke státům, které dosáhly relativně nejlepších výsledků.
Důležitý zdroj infekce Salmonelóza je druhým nejčastěji zmiňovaným onemocněním v Evropské unii, které se na člověka přenáší ze zvířat. Mezi onemocněními z potravin byla v roce 2008 v unii salmonela nejčastější. Pátou nejčastější příčinou bylo drůbeží maso následované vejci a produkty z nich, cukrářskými výrobky, vepřovým masem a výrobky z něj a dále různými jídly z bufetu. Podle zprávy EFSA je v mnoha členských zemích unie právě kuřecí maso nejdůležitějším zdrojem infekce. Přítomnost salmonel v jatečně opracovaných tělech kuřat způsobuje jak kontaminace z fekálií, tak i křížové znečištění během porážky (mezi infikovanými a neinfikovanými šaržemi) z výrobního zařízení a prostředí jatek. Salmonela může přežívat v prostředí jatek a kontaminovat další šarže drůbeže, pokud se porážka skutečně efektivně nevyčistí a nevydezinfikuje. EFSA přitom upozornila, že její zpráva se nezabývala tím, nakolik byla salmonelou infikována živá drůbež.
Na čem záleží Analýzy na úrovni celé unie neukázaly v roce 2008 žádný vztah mezi infekcí salmonelami a typem chovu, měsícem odebírání vzorků, dobou mezi vzorkováním a testováním, typem chlazení, věkem brojlerů. To, že na úrovni unie nejsou statisticky významné výsledky, které by nějakou z vazeb potvrdily, neznamená podle EFSA, že nic takového neexistuje. Autoři zprávy pouze upozorňují, že výsledky je třeba interpretovat opatrně.
Na úrovni hejna věk brojlerů a měsíc, v němž se odebíraly vzorky, hrály v dřívějších zprávách úřadu dost velkou roli. Větší riziko infekce bylo u mladších kusů, a to v případě druhu Salmonella enteritidis. U ostatních druhů se tato závislost neprokázala. Převaha střevní infekce brojlerů salmonelou a její pokles s rostoucím věkem ptáků potvrzovaly i některé starší studie. To, že jsou starší ptáci odolnější proti střevní infekci salmonelou, se vysvětluje jejím potlačením přirozenou mikroflórou vyskytující se ve střevním traktu starších ptáků. Dřívější analýzy, které proběhly v letech 2005 a 2006, také ukázaly závislost na době odebírání vzorků. Větší riziko výskytu salmonely měli brojleři během pozdního podzimu a zimy, což se tehdy potvrdilo na úrovni celé unie. V poslední zprávě úřadu se tento vztah neprokázal, ale její autoři připomínají, že některé postupy na jatkách jej mohou zastřít. Nepotvrdila se také závislost kontaminace salmonelou na typu chovu.
Je patrné, že pravděpodobnost výskytu infekce roste s kapacitou drůbeží porážky, a to asi až do pěti milionů kusů, po ní se opět snižuje.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down