Šance a rizika přímých plateb

Všechno se dnes točí kolem peněz a Evropské unie. Výjimkou nebyla ani pravidelná podzimní konference Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky, která se letos uskutečnila v Českém ráji. Že by do ráje vstoupili po přičlenění k EU také naši zemědělci, jim nikdo z přednášejících nesliboval. Jak konstatoval zástupce podnikové sféry, nejjistější je udělat ve své firmě maximum pro to, abychom obstáli v soutěži s konkurencí.

„Dotační politika zvyšuje závislost zemědělců na státu. A snaha získat prostředky z unijních a národních zdrojů vyplňuje značnou část podnikatelského úsilí,“ uvedla Magdalena Hrabánková, vedoucí sboru poradců ministra zemědělství. Veřejnost se podle ní zajímá, jak kombinovat různé druhy podpor, využít co nejvíce nárokové platby i dotace vázané na projekty. Přestože Česká republika vytěžila ze Sapardu nejvíce ze všech kandidátských zemí a naučila podnikatele získat finanční příspěvky právě díky projektům, některé okolnosti podle Hrabánkové vstup do programu komplikovaly. „Byla to například podmínka, že žadatel musel mít na počátku zamýšlené akce sto procent prostředků na její realizaci. U strukturálních fondů možná postačí padesátiprocentní finanční účast,“ naznačila.
Přímé platby a manévrovací prostor
Co je dnes podle Hrabánkové jisté, je plošná platba na hektar zemědělské půdy ve výši 2200 korun. „Předpokládá se, že by mohla být až 3000 korun na hektar, ale až 3600 či 3700 korun v méně příznivých oblastech díky vyrovnávacím příplatkům,“ doplnila.
Jak zdůrazňuje ředitel VÚZE Tomáš Doucha, nejde jen o navýšení přímých plateb, ale také o způsob jejich rozdělení. „V tom máme manévrovací prostor a podpory můžeme nastavit tak, aby odstartovaly žádoucí změny v našem zemědělství.“
Cíle nové agrární koncepce, jejíž hrubé obrysy jsou stále ve stádiu diskuse na ministerstvu zemědělství, hovoří o zvýšení konkurenceschopnosti na bázi kvality, bezpečnosti potravin, jejich regionální pestrosti. Nepůjde o podporu výroby masivního zboží, ale o zajištění přiměřené zaměstnanosti na venkově a přiměřených odměn pro venkovskou populaci, o tvář zemědělské kulturní krajiny, podstatné zvýšení retenční schopnosti zemědělsky využívaných ploch, zlepšení kvality povrchových a podzemních vod.
Ředitel Doucha také upozorňuje, že vedle každodenního sledování přímých podpor se zapomíná na význam tzv. obecných služeb pro zemědělství, což je poradenství, informatika, vzdělávání či školení. „Mnohé druhy podpor budou vázány na přístup od zdola nahoru a mnohem více než dosud se musí projevit aktivita regionů a mikroregionů.“
Komu dotace poplynou?
Při dorovnání 25 procent plateb z EU o 5,2 miliardy korun z národních zdrojů, se kterými již vláda počítá, budou podpory podle Douchy dvojnásobné oproti současnosti. „U strukturálních fondů ale musíme být aktivní, abychom prostředky vyčerpali,“ připomíná s tím, že řada podpor bude podmíněna dodržováním pravidel správné zemědělské praxe. „Do zemědělství poplyne nemalé množství peněz a podniky se k nim dostanou, pokud budou dodržovat pravidla týkající se životního prostředí. Značná část podpor ale může odejít mimo zemědělství – vlastníkům půdy. Podle měření OECD je to až 70 procent přímých plateb. Možná se tak povzbudí životní úroveň městské populace. Nebo do zemědělství půjdou peníze, které by byly potřeba ve školství, zdravotnictví atd.,“ poznamenává ředitel VÚZE.
Málo skotu bude problém
Stávající přímé platby by mohly přispět ke konsensu mezi úrodnými a marginálními oblastmi, domnívá se rektor Jihočeské univerzity František Střeleček. Poukazuje ale na to, že nastavený systém může nejvíce postihnout podniky, které jsou někde uprostřed, nebo i ve vyšších polohách a mají nízkou hustotu skotu a malý podíl pozemků zařazených do oblasti LFA. „Zatímco v minulých letech rostl podíl trvalých travních porostů, klesal podíl skotu. Zatravnění je největší na severu republiky, avšak hustota skotu je tam nejnižší a tomu odpovídá i malá produkce hovězího masa. Je otázka, co dělat v oblastech, kde je například padesátiprocentní zastoupení travních porostů, protože přes přímé platby tam nebude možné dosáhnout přiměřeně rentabilní výroby,“ domnívá se Střeleček.
Magdalena Hrabánková potvrzuje obavy některých zemědělců z podhorských a horských oblastí, kteří zatravňovali, ale k rozsahu travnatých ploch nebudou mít dostatečný počet skotu.
Podle Douchy bychom měli využít toho, co nám EU nabízí – jednoduché platby bez vázanosti na komodity. „Takhle se v zájmu spravedlnosti řítíme do složitostí, které budou zemědělcům jen komplikovat život. Navíc lze pochybovat o tom, že státní správa jim bude tak starostlivě vypomáhat se žádostmi o podpory, jak to dělají úředníci v Německu,“ podotkl.
Za švindlování i do vězení
„Dotace u nás představují více než padesát procent příjmů sedláků. A politici proto tlačí na zemědělské úřady, aby pomohly sedlákům ke stoprocentním podporám,“ potvrdil Josef Janouch z bavorského ministerstva zemědělství a lesnictví. Varoval také před chybami, které mohou mít drahé následky, protože kontroly z unie jsou velmi přísné. „Před lety muselo celé Hessensko vrátit dotace kvůli chybám. Ty se vyskytují asi u pětiny žádostí, proto v úřadě vypomáháme, aby byly správné,“ řekl. Sankce jsou podle Janoucha přísné podle stupně provinění. Je-li u počtu zvířat či plochy půdy chyba do tří procent, právě o to procento se sníží podpora. Při rozmezí tři až dvacet procent přijde sedlák už o 30 procent dotací, při vyšší míře pochybení je pak ztrácí dotaci nadobro. „Dokonce může být souzen za podvod a jít do vězení,“ dodal.