Technika přihnojení lokální aplikací minerálních tuhých nebo kapalných hnojiv při sázení brambor se v poslední době rychle rozšiřuje jak v zahraničí,
tak i v České republice se zřetelem zejména
na ochranu životního prostředí a na úspory hnojiv.
Snížení dávek minerálních hnojiv jejich umístěním v pásu v blízkosti hlíz (obr. 1) umožňuje jejich lepší využití rostlinou při snížení celkové aplikované dávky hnojiva, zejména dusíkatého. Při tradičním způsobu aplikace hnojiva na široko a následném kypření půdy nebo i při záhonovém způsobu sázení dochází k jeho rozptýlení do větší vrstvy půdy, snížení jeho koncentrace, a tím využitelnosti rostlinou. Přitom stoupá riziko zamoření povrchových a podzemních vod vyplavením živin, a tím ohrožení dodržování nitrátové směrnice při pěstování brambor. Při lokální aplikaci hnojiva lze dosáhnout i vyššího výnosu při snížení jeho dávky i snížení nákladů na hnojení.
Adaptéry pro lokální aplikaci minerálních hnojiv na sázečích byly u nás již dodávány s prvními sériově vyráběnými sázeči v padesátých a šedesátých letech minulého století. Více se však neprosadily pro technické nedostatky a nedostatek vhodných hnojiv.
K obnově a využití tohoto způsobu došlo teprve po zavedení záhonové přípravy a odkamenění půdy před sázením brambor koncem devadesátých let.
Adaptéry pro lokální aplikaci hnojiv při sázení brambor jsou určeny pro hnojiva:
– tuhá (nejčastěji granulovaná),
– kapalná.
Aplikace tuhých minerálních hnojiv
Pro aplikaci tuhých hnojiv se v ČR používají adaptéry nesené na předních ramenech traktoru při sázení nebo adaptéry umístěné před sázečem na zadních ramenech hydraulického závěsu traktoru anebo jsou přímo součástí sázeče brambor.
Pevná granulovaná hnojiva se ukládají po obou stranách od vysázených hlíz. Dvouřádkovým sázečem firmy Reekie (obr. 2) neseném adaptérem vzadu na traktoru je hnojivo ukládáno ve vzdálenosti 75 až 115 mm, hloubka uložení hnojiva je seřiditelná. V ČR je v provozu několik desítek kusů těchto adaptérů. Jejich výhodou je malá vzdálenost mezi zapravovacím a sázecím ústrojím, což umožňuje lepší dodržení vzdálenosti mezi hlízami a hnojivem. Nevýhodou této koncepce je vyšší zatížení ramen zadního hydraulického závěsu traktoru, což si vynucuje potřebu použití výkonnějších traktorů při sázení.
Adaptéry nesené na ramenech předního závěsu traktoru v ČR vyráběné STS Olbramovice (obr. 3) jsou dodávány prostřednictvím obchodních zástupců firmy Grimme. U nás jsou v provozu více než dvě desítky těchto strojů.
Výhodou varianty je rovnoměrné zatížení přední a zadní části traktoru, nevýhodou větší vzdálenost adaptéru od sázecího ústrojí a tím méně přesné udržování vzdálenosti mezi hlízou a hnojivem. Další nevýhodou je nutnost použití traktoru s předním hydraulickým závěsným zařízením. Uvedené nedostatky adaptérů se ve Skotsku pokouší odstranit firma Chafer tím, že zásobník granulovaných hnojiv je umístěn před traktorem, odkud je hnojivo pneumaticky dopravováno k zapravovacím tělesům, umístěným na sázeči brambor. Současně s použitím adaptéru pro přihnojení tuhým minerálním hnojivem na sázeči brambor jsou v řadě zemědělských podniků s výhodou používány aplikátory na kapalný postřik sadby proti kořenomorce při sázení (obr. 4). Při provozním ověřování v ZD Vysočina Želiv byl používán adaptér firmy Reekie pro lokální aplikaci tuhého hnojiva na sázeči firmy Grimme.
Lokální hnojení kapalnými hnojivy
V zahraničí se k přihnojení brambor při sázení používají kapalná hnojiva dodávaná firmou Hydro. Tato společnost bezplatně dodává zemědělcům adaptéry pro lokální hnojení kapalným hnojivem vyráběné firmou Chafer. Společnost Hydro ve svých materiálech prezentuje desetileté výsledky v různých oblastech Anglie – úspory použitím lokální aplikace kapalného hnojiva v porovnání s tuhým hnojivem se pohybují mezi 2 a 25 % při zvýšení výnosu o 10,6 až 20,6 %. Bylo zjištěno že použití kapalného hnojiva má vliv na zvýšení podílu větších hlíz. Dalším přínosem je vyšší přístupnost živin pro rostliny. V suchých letech jsou i po sklizni patrné zbytky nerozpuštěných tuhých minerálních hnojiv v půdě oproti kapalným hnojivům.
Adaptéry pro kapalná hnojiva mají nádrž s hnojivem umístěnou na traktoru vpředu. Hydraulicky poháněné čerpadlo dodává hnojivo přes regulátor tlaku do aplikačních krojidel, která jsou uchycena k pomocnému rámu před sázečem nebo přímo na rám sázeče. Krojidla jsou umístěna symetricky od vysázených hlíz. Pro kontrolu průtoku k jednotlivým krojidlům se používají indikátory průtoku.
Již několik let u nás provádějí lokální aplikaci kapalného hnojiva DAM v ZD Jetřichovec. Praktikují zde provozně lokální hnojení kapalným hnojivem přímo na dno brázdy při sázení, pomocí rozprašovacích trysek určených pro kapalné moření sadby.
K přípravě půdy se zde používá souprava Grimme pro záhonovou přípravu půdy a odkamenění. K hnojení kapalným hnojivem DAM je používán adaptér firmy Grimme (obr. 5), původně určený k moření proti kořenomorce. hnojivo se aplikuje na hlízy a dno řádku, dávka je 100 l/ha. Nádrž a čerpadlo soupravy jsou umístěné na předním tříbodovém závěsu traktoru. Otáčky aplikačního čerpadla poháněného hydromotorem jsou řízeny pomocí škrticího ventilu. Při této variantě kapalného hnojení jsou výhrady odborníků k možnému poškození sadby při přímém styku s kapalným hnojivem. V provozních podmínkách se však tyto výhrady nepotvrdily.
Lokálně je aplikované kapalné hnojivo zejména v suchých letech pro kořenový systém rostliny přístupnější než stejně lokálně zapravené tuhé hnojivo. Pro aplikaci kapalného hnojiva pod hlízy zajistil VÚZT Praha výrobu funkčního modelu adaptéru s nožovými krojidly pro provozní ověřování v ZD Vysočina Želiv. Pro ověření zapravení kapalného hnojiva pomocí krojidel byla na sázeč Cramer (obr. 6) umístěna podle VÚZT Praha vyrobená krojidla uchycená přímo k rámu sázeče. K dosažení rovnoměrného dávkování do všech čtyřech krojidel byly před každé krojidlo umístěny kalibrační trysky s protiúkapovými ventilky. Zařízení může být variantně složeno i ze samostatného aplikačního rámu s nožovými krojidly s trubkami a tryskami, nádrže na hnojivo, čerpadla a potřebné elektronické regulace dávkování hnojiva ve spolupráci s firmou Famme-Gregus ze Slovenska. Toto řešení umožňuje zavěšení mezi sázeč na zadní hydraulický závěs traktoru nebo na přední závěs nebo jeho samostatné použití pro přihnojení před sázením nebo během rané vegetace.
Výsledky porovnávání
Při porovnávacích zkouškách v zahraničí i u nás se porovnával stávající způsob hnojení na široko s lokálním hnojením tuhým (granulovaným) hnojivem a lokálním hnojením kapalným hnojivem. Při lokálním hnojení se hnojivo ukládá ve dvou pásech kolem řádku hlíz ve vzdálenosti zhruba 120 mm od hlíz pomocí zapravovacích krojidel. Kapalné hnojivo v suchých letech na půdách s nižší vododržností je pro kořenový systém hlízy lépe využitelné než tuhé hnojivo. V zahraničních zkouškách firmy Hydro při lokální aplikaci byl vyhodnocen celkový výnos vyšší o 9 %, přičemž výnos hlíz větších než 65 mm stoupl o 22 %.
V dosavadních zkouškách v našich podmínkách prováděných VÚZT Praha a VÚB Havlíčkův Brod se tyto výsledky vcelku potvrdily, zejména při lokální aplikaci kapalných hnojiv. Při polních parcelních pokusech se dosahovalo výnosů o 10 % vyšších při lokální aplikaci kapalného hnojiva a 12 až 20 % při provozních měřeních oproti konvenčnímu způsobu hnojení na široko. Při hnojení tuhými hnojivy byly výnosy o 3 až 7,5 % vyšší v parcelních pokusech a až o 12 % vyšší při měření na provozních pozemcích.
V loňském roce při lokálním přihnojení v provozních podmínkách tuhým granulovaným hnojivem NPK (15, 15, 15) dávkou hnojiva 160 kg/ha, průměrný výnos dosahoval 34 t/ha. Při lokálním kapalném přihnojení DAM 390 dávkou 100 l/ha se dosahovalo průměrného výnosu 38 t/ha. Náklady na kapalné hnojivo byly při tom nižší o 430 Kč/ha, na technické zabezpečení o 100 Kč/ha nižší oproti aplikaci tuhých hnojiv.
Při přesných polně laboratorních zkouškách prováděných ve VÚB Havlíčkův Brod se porovnávaly varianty aplikace rozmetání na široko, lokální aplikace N tuhého hnojiva a lokální aplikace kapalného hnojiva při dávkách živin 80 a 120 kg N/ha při tradiční technologii přípravy půdy a při technologii záhonové přípravy půdy a odkamenění. Během vegetace byl porost u všech variant vyrovnaný. Nejvyšší výnosy byly dosaženy u varianty s dávkou 80 kg N/ha s lokální aplikací kapalného hnojiva.
Při sledování změn nitrátového a amonného dusíku, které zajišťoval VÚRV Praha-Ruzyně bylo po lokální aplikaci zjištěno menší množství nitrátového dusíku než po aplikaci na široko při stejných dávkách. Při plošné aplikaci zůstává část hnojiv na dně a po stranách hrůbků, kde po srážkách dochází k pohybu vody a k jejímu znečištění hnojivem. Po sklizni byl rovněž obsah nitrátů zjištěný v ornici i podorničí při lokální aplikaci hnojiva nižší. Zjištěné množství reziduálního nitrátového dusíku v půdě po sklizni parcel variant založených technologií záhonové přípravy půdy a odkamenění před sázením bylo nižší až o 50 % při kapalném a o 25 % při hnojení tuhým hnojivem než při konvenčním zpracování, přípravě půdy a hnojení před sázením brambor.
Prezentované údaje a materiály v tomto článku byly získány při řešení výzkumného projektu Grantové agentury NAZV Ministerstva zemědělství ČR č. MZe QF 4081 o názvu Inovace systému hnojení brambor lokální aplikací minerálních hnojiv se zřetelem na ochranu životního prostředí.
Ing. Václav Mayer, CSc.
Ing. Josef Fér, CSc.
Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i., Praha-Ruzyně
