V loňském roce nasbírali lidé v lesích na území České republiky výrazně více lesních plodů než v roce předcházejícím a jejich množství překročilo i dlouhodobý průměr. Na každou domácnost v zemi tak vloni připadlo 12,79 kg nasbíraných hlavních lesních plodin při průměru 10,83 kg/domácnost za celé sledované období od roku 1994. K podstatnému zbýšení došlo zejména u sběru borůvek. Uvádí se to ve Zprávě o stavu lesa a lesního hospodářství ČR v roce 2013, kterou vydalo ministerstvo zemědělství.
Podle zprávy bylo nasbíráno za loňský rok celkově v rámci České republiky přes 53 tisíc tun lesních plodin, což znamená nadprůměrné množství sběru za sledované období, oproti průměru 39,6 tisíce tun. „Výsledky potvrzují skutečnost, že ve sběru a produkci lesních plodin existují často velmi výrazné meziroční rozdíly způsobené řadou faktorů. Celkový nadprůměrný výsledek je dán i zohledněním aktuálního počtu domácností v ČR oproti údaji používanému v minulých letech,“ konstatuje zpráva.
V peněžním vyjádření dosáhl objem sběru lesních plodin hodnoty 7,661 miliardy korun, což bylo nejvíc za dobu sledování této aktivity od roku 1994. Dlouhodobý roční průměr přitom činil téměř 3,79 miliardy korun. Podle zprávy se v uvedené hodnotě promítl jak vývoj cenové úrovně a aktualizovaný počet domácností, tak i výrazný meziroční nárůst sběru borůvek.
Houby převažují
Vzhledem k tomu, že jen v málokteré další zemi lze najít tolik nadšených houbařů jako právě v České republice, v množství sbíraných lesních plodin převažují právě houby. Podle zprávy jich lidé loni přinesli z tuzemských lesů rekordních 33 tisíc tun v přepočtu za 5,388 miliardy korun. Sběru hub se věnuje 76 procent českých domácností, na jednu z nich připadlo v průměru téměř osm kilogramů. Borůvek občané nasbírali v loňském roce 13,4 tisíce tun, tedy téměř dvakrát tolik než v roce předcházejícím, a jejich celková hodnota přesáhla 1,48 miliardy korun.
Úměrně s nárůstem houbařů a ostatních sběračů lesních plodin stoupá i celková návštěvnost lesů. V intenzitě sběru hlavních lesních plodin na jednotku plochy však existují značné rozdíly mezi kraji, což je způsobeno intenzitou sběru domácnostmi, ale i počtem obyvatel připadajících na jednotku výměry lesní půdy přístupné veřejnosti, tedy zejména bez lesů ve správě Ministerstva obrany. Zpráva konstatuje, že výrazně nadprůměrné množství lesních plodin na jednotku plochy je sbíráno na území Středočeského kraje oproti průměru ČR.
Návštěvnost lesa byla podle údajů v loňském roce velmi nadprůměrná, tj. 25,7 návštěvy lesa na obyvatele a 109,3 návštěvy na jeden hektar lesa oproti dlouhodobému průměru 20,6 návštěvy na obyvatele a 86,3 návštěvy/ha lesa za celé sledované období.
Návštěvnost lesa je však výrazně místně diferencována, souvisí nejen s dostupností z velkých sídel, rekreační přitažlivostí a vybaveností, lesnatostí, ale i s výskytem lesních plodin. Návštěvnost lesů ve Středočeském kraji je v průměru výrazně vyšší oproti ostatním krajům, což je ovlivněno návštěvami lesa obyvateli Prahy.
Problémy s návštěvníky
S důsledky nárůstu počtu lidí, kteří navštěvují lesy, se musí potýkat i pracovníci státního podniku Lesy České republiky. Podle tiskového mluvčího tohoto podniku Zdeňka Boublíka patří mezi hlavní prohřešky části sběračů neoprávněné vjezdy auty přímo do lesů nebo ponechávání aut na lesních cestách. V hojné míře po sobě část houbařů v lesích zanechává spoušť v podobě odhozených odpadků. Lesníci velmi často evidují také poničené oplocenky mladých stromů, rušení klidu lesní zvěře či volné pobíhání psů. „Lidé tak, aniž si to možná uvědomují, porušují svým jednáním hned několik platných právních předpisů, konkrétně zákony pod čísly 289/1995 Sb., o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon), 449/2001 Sb., o myslivosti a 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích,“ uvádí Boublík.
„Na jedné straně náš těší, že si lidé ve stále větší míře nacházejí čas k návštěvám lesů, které jim nabízejí kromě sběru hub i prostor pro relaxaci, sport a možnost odreagování od starostí všedních dnů. Na straně druhé však v dané souvislosti evidujeme celou řadu negativních jednání, které les a život v něm ničí nebo ohrožují. V rámci prevence negativních jednání úzce spolupracujeme s místními složkami Policie ČR, obecními či městskými policiemi a také úřady obcí, měst i krajů,“ podotýká výrobně- technický ředitel Lesů ČR Václav Lidický.
Je proto podle něj důležité lidem připomínat, že pohyb v lesích má svá jasně daná pravidla, která je nutno respektovat. Například blokováním lesních cest auty návštěvníci lesa omezují pohyb lesní techniky, ale také případný vjezd hasičů, policie či záchranářů. "Tím už může být ohrožena bezpečnost ostatních návštěvníků lesa," upozornil Boublík.
Ve snaze omezovat nelegální vjezdy aut Lesy ČR v rámci Programu 2020 – zajištění cílů veřejného zájmu, LČR postupně upravují stávající odstavné plochy při vjezdech do lesů na parkoviště pro návštěvníky lesa. Velmi nebezpečnou praktikou části houbařů, hraničící s přímým ohrožením jejich zdraví a života, představují podle Boublíka vstupy do lokalit, kde probíhá těžba porostů.
Dalším nešvarem je nepořádek a likvidace odpadků stojí Lesy ČR značné finanční prostředky dosahující až milionů korun ročně. Finančně náročná je i oprava oplocenek. „Mnozí houbaři i přes výslovný zákaz nejenže do takových míst vstupují, ale navíc je, často jen kvůli úlovku houby za každou cenu, ničí – drátěné oplocenky rozstříhávají, strhávají a sešlapávají či nechávají otevřené místně instalované branky. Do původně oplocených porostů se tak dostává zvěř, která mladé stromky poškozuje okusem,“ uvedl Boublík. Celkové škody tak dosahují celostátně řádů statisíců korun.
Podle velmi hrubých odhadů způsobí houbaři v lesích spravovaných Lesy ČR například v Jihomoravském kraji ročně poškození asi deseti až dvaceti procent oplocenek, což představuje škody v rozmezí 200 až 300 tisíc korun. Podobné škody v řádech desetitisíců korun působí houbaři také v lesích Ústeckého kraje, například v oblastech kolem Litvínova nebo Klášterce nad Ohří, upřesnil tiskový mluvčí.
"Někteří houbaři se při pohybu v lesích, mnohdy od ranních až do pozdních večerních hodin, chovají velice hlučně a často nechávají, i přes přísný zákaz, volně pobíhat své psy," podotkl Boublík. Stresovaná zvěř pak kvůli nedostatku klidu zůstává ukryta v nepřístupných houštinách, kde působí škody na porostech. Rušením zvěře působí houbaři problémy také myslivcům, jimž znesnadňují lov přemnožené zvěře, což zvyšuje škody na porostech.*
