Menu
e-shop
Skupina sběračů reprodukčního materiálů se dnes vyšplhala do korun stojících třicetimetrových jedlí s cílem otrhat šišky, které rostou až v samé koruně. Náročný výstup za pomoci horolezecké techniky má jediný cíl – zajistit dostatek kvalitních semen, z kterých se vypěstují geneticky kvalitní sazenice jedle bělokoré. Tato základní meliorační a zpevňovací dřevina pomáhá zvyšovat stabilitu lesních porostů. Tam, kde tato dřevina chybí, je třeba ji uměle podsadit. Informoval o tom mluvčí Lesů ČR Radek Drahný.
„Ročně sázíme přes 40 % melioračních a zpevňujících dřevin, čímž výrazně překračujeme povinnost, kterou nám ukládá lesní zákon“, uvedl generální ředitel Lesů České republiky Ing. Jiří Novák. „Vzhledem k tomu, jak dlouhodobá záležitost je výchova lesa, věřím, že naši potomci uznají, že námi založené lesy jsou z lesnického hlediska kvalitní“, dodal.
Lesy České republiky vysadí podle Drahného ročně asi 50 milionů sazenic. Z toho je více než 40 % sazenic melioračními a zpevňovacími dřevinami. V loňském roce podnik vysadil 1,8 milionu sazenic jedle bělokoré. Státní podnik sází tak velké procento melioračních a zpevňovacích dřevin, přestože náklady jsou proti smrku dvojnásobné. Jedna sazenice, včetně zalesňovacích prací, stojí asi 12 korun.
V letošním plánu sběru reprodukčního materiálu je sesbírat na území Lesního závodu Boubín, kam polesí Zátoň patří, 200 kg šišek jedle bělokoré. Z tohoto množství by se mělo po vyluštění získat 25 kg semen. Z nich může vyrůst až 80 000 sazenic. „Sběr semen ze stojících jedlí se musel předem oznámit orgánu státní správy lesů. Ten následně vystaví na naši žádost potvrzení o průvodu, tzv. „rodný list“ reprodukčního materiálu. Po vyluštění budou získaná semena vyseta na LZ Boubín ve vlastních školkách a dále pěstována až do doby jejich výsadby což potrvá pět let. Vypěstované sazenice budou použity k umělé obnově lesa v oblasti Šumavy nejen pro potřeby LZ Boubín, ale i pro jiné drobné vlastníky lesa,“ vložil Drahný.
Odborná i laická veřejnost je dnes již dostatečně informována o nevýhodách v minulosti založených smrkových monokultur. Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích přímo stanovuje majiteli lesa povinnost dodržet druhovou skladbu porostů ve členění na dřeviny základní, dřeviny meliorační a zpevňující a dřeviny přimíšené a vtroušené, kterou je nutné dodržet při obnově lesa, upozornil Drahný. Mezi nejpoužívanější meliorační a zpevňovací dřeviny podle něj patří právě sbíraná jedle bělokorá, ale také buk, dub, javor či lípa. meliorační a zpevňovací dřeviny jsou pro les jednoznačně přínosem. Svou existencí plní hned několik funkcí. Svým kořenovým systémem zpevňují půdu a zabraňují tak vývratům na podmáčených půdách, čímž zlepšují vodní režim lesních půd. Zpevňují kostru lesního porostu a zvyšují tak odolnost proti povětrnostním vlivům. Vytvářejí příznivější mikroklima v lesních porostech. Snižují náchylnost porostů ke kalamitám způsobeným známými škůdci lesa jako je kůrovec či bekyně mníška. V neposlední řadě listnaté stromy svým listím (jeho opadem, postupným rozkladem a tím pronikání živin a organických látek do půdy) zabraňují postupné degradaci lesních půd.
Podsazované sazenice je však třeba do doby, než odrostou, chránit před poškozováním zvěří. Ta ji poškozuje okusem, ohryzem nebo při vytloukání. K ochraně se používají u jednotlivě sázených stromků individuálních ochrany (plastové roury či drátěné pletivo) a u výsadby do skupin pak celoplošná ochrana pletivem nebo oplůtky a oplocenky. Používají se také různé druhy repelentů proti okusu nebo také stříhané lidské vlasy či koudel zavěšené v pytlíku na sazenici. Jejich pach zvěř ve většině případů odradí, řekl mluvčí státního podniku Lesy ČR..
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
dobrý den.dají se šišky jedle bělokoré koupit.Mám zájem. děkuji
Gottsteinová